V rodinné sklárně poblíž Sychrova vznikají před Vánoci nejen sklenění andělé

Michal Jaroš, student čtvrtého ročníku sklářské školy v Železném Brodě, před Vánoci vyrobí, kromě jiných děl, až 30 skleněných andělů denně. „Záleží na barvách, protože čím více barevný, tím déle to trvá,“ říká.

Je už druhou generací sklářů Jarošů, jeho otec Václav Jaroš je na něj náležitě pyšný. „Snaží se, má dobré vedení ve sklářské škole v Železném Brodě, kde si myslím, že to dělají dobře a zaplať pánbůh, že takové školy ještě dneska jsou a že to v kraji drží. Doufám, že to tak zůstane,“ pochvaluje si.

Sám je také absolventem železnobrodské sklářské školy. Sklárnu v Huse u Sychrova otevřel v roce 2024, spolu s kavárnou a prodejní výstavou. Dá se sklářstvím stále uživit?

„Jsem přesvědčený, že jo, i když je to těžké. Práce je, ale transformovala se. Menší zakázky, málo objemové série, kde musíte reagovat na potřeby trhu a zákazníků. Tak, jak, to bývávalo, že bývaly desetitisícikusové série v jedné barvě, sklář dělal půl roku to samé, nic takového už není. České sklářství má tu výhodu, že jsme schopni vyrábět relativně levně, protože jsme zvyklí dělat, a být efektivní,“ říká Václav Jaroš, zakladatel firmy Jaroš Glass.

A jak to vidí jeho syn Michal? „Chtěl bych pokračovat, ale po škole plánuji podívat se po světě, naučit se všude všechno, a pak být dobrý,“ říká mladík, který se už jako další generace zabydlel v domácí sklářské huti.

Jak vznikají sklenění andělé? Poslechněte si v reportáži.