Za výhledy i geoparkem: Z Vítkova u Chrastavy do polské vesničky Jasná Góra

26. říjen 2020

Do přírody s partnerem nebo s rodinou můžete, nabízíme tedy další trasu, kterou na „vlastní boty“ vyzkoušela naše kolegyně Ivana Bernáthová.

Cesta začíná ve Vítkově, kde zaparkujete na vyznačeném parkovišti, které město Chrastava vybudovalo pro výletníky putující na kopec Výhledy. Půjdete kolem kostela Navštívení panny Marie, který naši předci začali stavět v roce 1575 na místě dřevěného kostelíka ze 14. století. Kostel se teď snaží zachránit spolek Svítání – Horní Vítkov.

Kdo může kopečky, vyšlápne si až na vrch Výhledy do výšky 569 metrů. Němci, kteří tu do konce války žili, mu dali jméno Gichelsberg, Poláci Gusiarz. Dříve tu byla výletní restaurace, část její kamenné terasy je na vrcholu ještě k vidění. Velmi pěkná je nedávno vybudovaná ptačí pozorovatelna, ze které je krásný rozhled po kraji. Polská hranice je 10 minut na sever od vrcholu.

Výlet do polské vesničky Jasná Góra z Vítkova u Chrastavy

Jakmile projdete lesem, otevře se před vámi polská vesnička Jasná Góra. Uvidíte nové domky osázené slunečními kolektory. Což zvláštně koresponduje s pohledem do dáli, kde „bafá“ tepelná elektrárna Turów v Bogatynii symbolizující získávání energie z nepříliš ekologického hnědého uhlí těženého z dolu, který se chystají Poláci rozšířit až k polské hranici. Co určitě zaujme, je stará pozorovací věž polských pohraničníků, kteří za totality tuto hranici hlídali. Přes čáru totiž vedla pašerácká stezka, vozila se tudy i kradená auta. Věž je zadrátovaná, je zřejmě tak vetchá, že by běžnou hmotnost zvědavce nezvládla. Vedle ní je starý jabloňový sad, kde je spousta jablek, které i v době, kdy jsou docela drahá, nikoho nezajímají ani na štrúdl.

Vesnička Jasňá Góra se může chlubit většinou pěknými domky se zahradami, místy ale najdete opuštěné a rozpadající se staré německé chalupy. Místní škola je teď zavřená, stejně jako se v době koronaviru nekonají Poláky hojně navštěvované bohoslužby. Co je ale moc zajímavé, je geopark v Jasné Góře.

Vybudovali ho v roce 2016 místní s cílem, aby se turisté seznámili s dávnou geologickou historií regionu. Uvidíte 20 miliónů let starý sekvoj a ukázky nejrůznějších hornin. V okolí Jasné Góry se na povrchu nacházejí staré vyvřeliny, jizerské a rumburské žuly, trachyphonolity a také „mladé“ čedičové vulkanické horniny. Dozvíte se, že tektonická pánev vytvořená v neogénu před řadou miliónů let byla naplněna rostlinnými sedimenty a vytvářelo se tak ložisko hnědého uhlí. Ve čtvrtohorách sem doputoval skandinávský ledový příkrov, který zanechal stopy v podobě nepravidelných balvanů. V geoparku jsou dřevěné lavičky a informační tabule včetně geologické mapy okolí a malými cedulemi pro každý exemplář. Geopark může být podle Poláků součástí vzdělávání v přírodě ve formě „zelené třídy“ pro výuku zeměpisu a přírodovědy.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.