Z historie Českého rozhlasu Liberec: Z Elgerovy vily přes věž Lidových sadů do Zeleného údolí

13. květen 2022

Český rozhlas oslaví 18. května 2022 úctyhodné 99. narozeniny. Po Velké Británii, kde tamní BBC začala vysílat v roce 1922, se stalo tehdejší Československo druhou zemí v Evropě, která měla pravidelné rozhlasové vysílání. A my jsme rádi, že pro vás můžeme vysílat i z Liberce. Seriál týdne věnujeme historii libereckého studia.

94-letá Marie Korecová poslouchala jako dítě Radiojournal na krystalce

Až do roku 1953, kdy začala vysílat televize, bylo rozhlas jediným zdrojem rychlých informací. Lidé poslouchali nejen zprávy, ale také hudbu, rozhlasové hry i pohádky. A jak připomíná autorka seriálu Ivana Bernáthová, častým hostem rozhlasového studia na Vinohradské 12 v Praze byl liberecký rodák Vlasta Burian. Jak vypadalo jeho povídání o tehdejším Radiojournalu ve 30. letech 20. století, si můžete poslechnout v prvním díle.

Vydali jsme se i za pamětnicí, paní Marií Korecovou z Jabloneckých Pasek. Ta nás v druhém díle seriálu seznámí s tím, jak to vypadalo v 60. letech 20. století v tehdejším libereckém studiu Československého rozhlasu, v dnes už legendární Elgerově vile na Alšově ulici 1, která například pamatuje slavné protiokupační vysílání Václava Havla a Jana Třísky v srpnu 1968.

Josef Švarc byl zvukovým mistrem v Elgerově vile, kde sídlil rozhlas, stříhal rozhlasovou koláž V Havla Čechy krásné, Čechy mé

Z Liberce začali naši předchůdci vysílat v roce 1946 a samostatnou rozhlasovou stanicí byl Český rozhlas Liberec do roku 1960. Později se stal ústeckou pobočkou. V roce 1965 do ní nastoupil zvukový mistr Josef Švarc, který v libereckém Experimentálním studiu v Elgerově vile v Alšově ulici 1 natáčel společně s Václavem Havlem. O tom, jak vznikala slavná rozhlasová koláž Čechy krásné, Čechy mé s někdejším disidentem, dramatikem a pozdějším prezidentem, nám vyprávěl.

Čtěte také

Sám Václav Havel spolu s hercem Janem Třískou promluví z Elgerovy vily v Liberci z historické nahrávky ve třetím díle seriálu. V srpnu 1968, v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, totiž tito dva pánové z budovy libereckého rozhlasu vysílali. Spolupracoval s nimi i tehdy šestnáctiletý Milan Brunclík z Turnova, který byl už v dětství televizním a rozhlasovým reportérem. Jak zavzpomínal, budoucí prezident připravoval s Janem Třískou výzvy a politické komentáře.

Ve čtvrtém díle seriálu se vydáme do libereckých Lidových sadů. Magistrát města tam v roce 1999 vybudoval moderní studio, ze kterého vysílali liberečtí reportéři jak pro Český rozhlas Ústí nad Labem, tak i pro Radiožurnál a tehdejší stanici Praha. První redaktorkou tam byla Jana Pavlíčková. A té se, stejně jako autorce seriálu Ivaně Bernáthové, líbily architektonicky velice zajímavé prostory rozhlasu, vybudované ve věži historické budovy.

Ivana Bernáthová a stálá parta při natáčení zajímavostí libereckého studia (autor Jan Herget, zvukař Ondřej Gášek a David Vávra)

V posledním díle seriálu, který věnujeme historii liberecké redakce Českého rozhlasu, se vydáme do současného studia v Modré ulici v Zeleném údolí v Liberci. A redaktorka Ivana Bernáthová se promění v herečku a zahraje si spolu s autorem slavných televizních Šumných měst, hercem, spisovatelem a architektem Davidem Vávrou v takové malé rozhlasové hře o dvoudomku, ze kterého pro vás velmi rádi vysíláme.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser