Z historie Českého rozhlasu Liberec: Z Elgerovy vily přes věž Lidových sadů do Zeleného údolí

94-letá Marie Korecová poslouchala jako dítě Radiojournal na krystalce|foto:archiv Ivany Bernáthové

Až do roku 1953, kdy začala vysílat televize, bylo rozhlas jediným zdrojem rychlých informací. Lidé poslouchali nejen zprávy, ale také hudbu, rozhlasové hry i pohádky. A jak připomíná autorka seriálu Ivana Bernáthová, častým hostem rozhlasového studia na Vinohradské 12 v Praze byl liberecký rodák Vlasta Burian. Jak vypadalo jeho povídání o tehdejším Radiojournalu ve 30. letech 20. století, si můžete poslechnout v prvním díle.

Vydali jsme se i za pamětnicí, paní Marií Korecovou z Jabloneckých Pasek. Ta nás v druhém díle seriálu seznámí s tím, jak to vypadalo v 60. letech 20. století v tehdejším libereckém studiu Československého rozhlasu, v dnes už legendární Elgerově vile na Alšově ulici 1, která například pamatuje slavné protiokupační vysílání Václava Havla a Jana Třísky v srpnu 1968.

Josef Švarc byl zvukovým mistrem v Elgerově vile, kde sídlil rozhlas, stříhal rozhlasovou koláž V Havla Čechy krásné, Čechy mé|foto:Ivana Bernáthová, Český rozhlas

Z Liberce začali naši předchůdci vysílat v roce 1946 a samostatnou rozhlasovou stanicí byl Český rozhlas Liberec do roku 1960. Později se stal ústeckou pobočkou. V roce 1965 do ní nastoupil zvukový mistr Josef Švarc, který v libereckém Experimentálním studiu v Elgerově vile v Alšově ulici 1 natáčel společně s Václavem Havlem. O tom, jak vznikala slavná rozhlasová koláž Čechy krásné, Čechy mé s někdejším disidentem, dramatikem a pozdějším prezidentem, nám vyprávěl.

Čtěte také

Kultura pod Ještědem: SRPNOVÝ SPECIÁL

Sám Václav Havel spolu s hercem Janem Třískou promluví z Elgerovy vily v Liberci z historické nahrávky ve třetím díle seriálu. V srpnu 1968, v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, totiž tito dva pánové z budovy libereckého rozhlasu vysílali. Spolupracoval s nimi i tehdy šestnáctiletý Milan Brunclík z Turnova, který byl už v dětství televizním a rozhlasovým reportérem. Jak zavzpomínal, budoucí prezident připravoval s Janem Třískou výzvy a politické komentáře.

Ve čtvrtém díle seriálu se vydáme do libereckých Lidových sadů. Magistrát města tam v roce 1999 vybudoval moderní studio, ze kterého vysílali liberečtí reportéři jak pro Český rozhlas Ústí nad Labem, tak i pro Radiožurnál a tehdejší stanici Praha. První redaktorkou tam byla Jana Pavlíčková. A té se, stejně jako autorce seriálu Ivaně Bernáthové, líbily architektonicky velice zajímavé prostory rozhlasu, vybudované ve věži historické budovy.

Ivana Bernáthová a stálá parta při natáčení zajímavostí libereckého studia (autor Jan Herget, zvukař Ondřej Gášek a David Vávra)|foto:Adam Kebrt, Český rozhlas

V posledním díle seriálu, který věnujeme historii liberecké redakce Českého rozhlasu, se vydáme do současného studia v Modré ulici v Zeleném údolí v Liberci. A redaktorka Ivana Bernáthová se promění v herečku a zahraje si spolu s autorem slavných televizních Šumných měst, hercem, spisovatelem a architektem Davidem Vávrou v takové malé rozhlasové hře o dvoudomku, ze kterého pro vás velmi rádi vysíláme.