Vladimíra Jakouběová

Ve vyprávění o tom, co naše babičky vařily, nemůžeme opominout konec 2. světové války v Evropě. Bylo to období radosti, i přetrvávající nouze a tak i recepty byly chudé.

2. května má svátek poměrně neznámá světice, sv. Viborada – patronka knihoven, kuchařek a farních hospodyní. A tak si pro recept zajdeme do farní kuchyně.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou tradici májových oslav – majálesů a také jednu z dobrot tehdy podávaných, uzenky.

Filipojakubská noc byla v dobách našich babiček spojena s celou řadou magických úkonů. A co se připravovalo na tento svátek v kuchyni?

K likérům z bylinek, které měly léčivé vlastnosti, se ještě vrátíme. Některé receptury jsou tajné, ale Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření nějakou ještě určitě mají. 

Podle dalšího z receptů našich babiček můžeme vyzkoušet přípravu domácího bylinkového likéru a připomeneme vznik božkovské likérky.

K jaru neodmyslitelně patří fialka, nebo chcete-li violka, ze které si s Vladimírou Jakouběovou a Jaroslavem Hořením připravíme léčivý ocet.

Jednu z nejvýraznějších vůní jara má šeřík. Z jeho květů připravíme podle receptu našich babiček šeříkový sirup. Je výborný, tak akorát voňavý a zároveň léčí.  

V kuchyních našich babiček se vařily nejen dobroty, ale také oléčovadla. Například hřebíčková tinktura, takže vlastně také něco na zub, ale bolavý.

Recepty našich babiček budou tentokrát léčivé. Připomeneme si opodeldok a mazání, které si hospodyně sami vyráběly z koňského kaštanu - jírovce.