Tři roky neměl dovolenou. NONSTOP pečuje o hodiny v Jilemnici, hodinář ale není

27. únor 2017
Koktejl
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Fišera, který letos na jaře oslaví tříleté "výročí" péče o jilemnické hodiny paradoxně není vyučeným hodinářem, ale malířem. Své hodinářské poznatky předává svým dvěma synům

Každý den stoupá do věže jilemnické radnice, aby natáhl a případně seřídil nebo promazal jilemnické opakovací hodiny. Letos na jaře tomu budou tři roky, co vyučený malíř, dnes hodinář Petr Fišera opečovává jilemnické hodiny, unikát evropského formátu. Každodenně odbijí 1020 úderů, mají čtyři ciferníky a tři cimbály a je s nimi spousta práce.

„Dá se říct, že mě k tomu vlastně přemluvili. Dokonce jsem to nejdřív dvakrát odmítl, ale dneska už jsem spokojený,“ popisuje Fišera, jak se dostal k péči o radniční hodiny, o kterých stejně jako jeho předchůdce Jaroslav Dovala říká s láskou: „Jsou to moje hodinky.“

Podívejte se na VIDEO, jak Petr Fišera zvládá péči o jilemnický hodinářský unikát.

Tak jako Jaroslav Dovala, který o jilemnické hodiny pečoval dlouhých 33 let, chodí Petr Fišera ‚spláchnout‘ prach a pot nasbíraný při péči o hodiny do vinárny Pod Věží. Na rozdíl od Dovaly ale Fišera není vyučeným hodinářem, ale malířem – natěračem a stará se krásnou budovu základní školy na jilemnické Komenského ulici.

Do tajů radničních hodin zasvěcuje své syny

Kouzla i tajemství jilemnických odbíjecích hodin musí objevovat sám, nebyl už nikdo, kdo by mu zkušenosti předal. Aby se situace nezasvěceného jilemnického hodináře neopakovala, a aby Petr Fišera za sebe měl záskok třeba v případě dovolené (kterou tři roky neměl) nebo snad i v případě nemoci, do tajů radničních hodin zasvěcuje své dva syny. Radniční věž je vysoká 30 metrů a až nahoru k cimbálům vede stovka schodů. Tam se ale každý den nechodí. Zato každý den zdolává 77 schodů k hodinovému stroji.

Petr Fišera ve zvonici aneb Kontrola, jestli všecko šlape, jak má

Zemřela stařenka z domu Pod Věží. Radniční hodiny se zatavily a nechtěly se rozběhnout

Jilemnické opakovací hodiny šlapou – jak se říká – jako hodinky. Ale už se taky zastavily. Samy od sebe. Nebo to bylo nějakou neznámou silou? „Hodiny se zastavily ve chvíli, kdy v 95 letech umřela paní, která bydlela naproti v domě Pod Věží. A nechtěly se rozeběhnout. Podařilo se mi je spustit až napodruhé,“ popisuje Fišera jednu z historek, které se k jilemnickým opakovačkám vážou.

Až budete v Jilemnici, zaposlouchejte se do zvuku odbíjecích hodin se třemi cimbály. Ten nejmenší oznamuje čtvrt hodiny, prostřední k tomu každou čtvrt hodinu přidává počet hodin a největší cimbál vždy v celou zopakuje počet hodin. Ve dvanáct a o půlnoci to je pořádný rachot.

Hodinový stroj jilemnických opakovaček
Spustit audio