Rod Markvarticů, kteří založili většinu měst kolem Českého ráje, mapuje nová kniha historika Jiřího Zoula Sajbta

2. prosinec 2024

Města Turnov či Mladá Boleslav, sídla jako Železný Brod nebo Rovensko pod Troskami a řadu hradů zámků nejen v našem regionu spojuje jeden šlechtický rod – Markvartici. A jmenuje se tak také právě vycházející kniha turnovského historika Jiřího Zoula Sajbta.

Ukázka z publikace Markvartici, historika Jiřího Zoula Sajbta

Prvních pět generací rodu Markvarticů, rodu, který do značné míry ovlivnil podobu nejen našeho regionu, zpracoval v nové knize Markvartici historik Muzea Českého ráje v Turnově Jiří Zoul Sajbt.

Markvartici patří mezi nejvýznamnější české šlechtické rody a lidi v Pojízeří, Středním a Horním mají velký význam. „Byla to naprosto nejdominantnější šlechta, respektive šlechtický rozrod, který tu zaplnil a následně vedl i kolonizaci z toho, řekněme, starého sídelního území do podhorských částí, které do druhé poloviny 13. století ještě osídlené vůbec nebyly,“ potvrzuje historik.

Markvartici byli zakladateli většiny tamních měst. „Minimálně Turnova rozhodně, následně Mladé Boleslavi… Mnichovo Hradiště sice nezaložili přímo oni, nicméně jimi byl založený klášter Hradiště. Dále to bylo Rovensko pod Troskami, které bylo pouze trhovou osadou v době, o které se bavíme. Stejně tak Železný brod, Semily,“ vypočítává Jiří Zoul Sajbt.

K dalším rodovým liniím Markvarticů patří například i Lemberkové nebo Valdštejnové. „Vartenberkové, Michalovicové, Rotštejnové a i tyto větve se následně dělily, například jenom Vartenberská větev se rozdělila hned v následujícím století, tedy ve století 14., na další čtyři samostatné větve, a tak dále,“ dodává s tím, že proto, že tento šlechtický rozrod byl bohatý, osídlili jeho členové velkou část krajiny a založili i velké množství hradů. Každá samostatná větev, každý samostatný dospělý činitel, chtěl totiž mít své vlastní sídlo.

A jak se Markvarticové ve 12. století dostali k panství a majetkům? Poslechněte si záznam rozhovoru.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.