Proč se na Velikonoce peklo z kynutého těsta? Zvyky Pašijového týdne vysvětluje etnografka Vladimíra Jakouběová

Etnografka turnovského muzea Vladimíra Jakouběová|foto:Jaroslav Hoření

„Na Velikonoce vždycky otvíráme novou expozici na Dlaskově statku, která letos bude věnovaná zpracování dřeva a proutí. V souvislosti s tím připravujeme i velký program na Bílou sobotu, který je věnován tradičním velikonočním obyčejům. Budou tam vystupovat folklorní soubory, v dílnách si budou moci děti udělat klapačku, i expozice v přízemí bude věnovaná velikonočním obyčejům tak, aby si lidé udělali představu, jak to vypadalo na Velikonoce zhruba před sto lety,“ představila chystaný velikonoční program turnovského muzea na Dlaskově statku Vladimíra Jakouběová.

Pohyblivý termín Velikonoc je dán tím, že se jejich datum odpočítává od prvního jarního úplňku. Na Květnou neděli pak začíná Velký, nebo také Svatý, či Pašijový týden. S každým dnem v tomto týdnu se pojí nějaké zvyky.

„Důležitý je celý Pašijový týden, od Květné neděle do Červeného pondělí. Byl spojený s celou řadou obyčejů, které samozřejmě mají nějaký smysl. Jejich cílem byla očista, ochrana a zajištění prosperity v hospodářství i v osobním životě. Najdeme v nich nejen prvky křesťanské, které se teď hodně připomínají, tedy Jidášovu zradu na Škaredou středu nebo poslední dny Ježíše Krista, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání, ale i řadu prvků pohanských,“ uvedla Vladimíra Jakouběová.

Pohanské zvyky o Velikonocích

Pohanské kořeny mají podle ní nejrůznější obyčeje, které procházejí celým Pašijovým týdnem. Už od Šedivého úterý se muselo v chalupách všechno omýt čistou pramenitou vodou a nazdobit zelenými ratolestmi, protože zeleň je symbolem nového života. Lidové jsou i zvyky o samotných svátcích, které vrcholí Božím hodem velikonočním.

Čtěte také

Velikonoce jinak aneb slavnostní jízdy na Horní Lužici

„Významné dny v Pašijovém týdnu jsou Zelený čtvrtek, který si lidé spojují hlavně se zelenou stravou, ale důležitější pro nás etnografy je, že chlapci chodili s klapačkami obchůzkou vesnicí, chodili ve čtvrtek, na Velký pátek a jejich obchůzka končila na Bílou sobotu. Klapání hrkaček a klapacích mlýnku nahrazovalo zvony, které utichly na Zelený čtvrtek a zazněly poprvé až na Gloria o Bílé sobotě,“ popsala zvyky Jakouběová.

Čtěte také

Domácí králík s bejlím na Květnou neděli

„Projevilo se to taky ve stravě; na Zelený čtvrtek už se pojídají jidáše s medem, aby si lidé zajistili ochranu, nebo se vaří špenát z kopřiv, který zase měl zajistit zdraví. I další pokrmy, které přicházely na stůl, hlavně o Božím hodu, mají svoji magickou funkci. Není to jen aby se vařilo něco dobrého. Mazanec, devítipodlahová bába, nebo ptáčci, to všechno se dělá z kynutého těsta. Protože kynuté těsto nabývá, znamená to, že i my se budeme mít v hospodářství dobře, že bude dobrá úroda," přidala další důvody velikonočních zvyků.

Ke křesťanské tradici se podle ní váží i další jídla. „Co je pro ty pokrmy společné, je, že se všechny nosily světit do kostela. Časně zrána, na Boží hod velikonoční, ještě dříve, než přišly na velikonoční stůl,“ dodala.

A je některé z velikonočních jídel typické pro Liberecký kraj? „Určitě ptáčci z kynutého těsta, které se pekly na Vysocku. To je pletenec z takového válečku těsta, ptáček symbolizuje jaro. Stejně tak jako devítipodlahová bába. To je devět placek na sobě, které jsou proloženy různými nádivkami, třeba makovou, povidlovou, ale i sýrovou. A to zase mělo zajistit prosperitu,“ dokončila etnografka.