Hody hody dědku, vem na bábu štětku. Nejen o humoru při tradiční krkonošské koledě s historikem Janem Luštincem
Co dostávali koledníci v Krkonoších a jaké nápisy zdobily vajíčka, o tom nám povyprávěl historik Jan Luštinec, se kterým v Jilemnici natáčel redaktor Jaroslav Hoření.
„Koledování bylo záležitostí nejenom dětí, ale také dospělých mužů. Ono v sobě má, a to je tedy pohanský prvek, má v sobě také tu pomlázku. Pomlázka, z toho cítíme jasně: po-mla-di-ti, protože naši předkové předpokládali, že čerstvé proutí je schopné ženě předat sílu a opravdu ji pomladit. To by se asi ženám docela líbilo, pokud někdo neřezal hlava nehlava, což ale nebylo samozřejmě běžné,“ přiblížil Jan Luštinec.
„Takže pomlázka tady byla, ale k té pomlázce musela být taky nějaká koleda. A ta byla dvojí. Jednak tedy někdo dostal za pomlázku jenom proto, že to byl známý, byl to kamarád a tak dál. A někteří chodili programově, protože to bylo přilepšení, s tím se počítalo, k jejich živobytí. Takže ti dostávali zase taky něco jiného,“ doplnil historik.
Co se v Krkonoších dávalo na koledě? „Samozřejmě drobné pečivo, pokud někde bylo pár ořechů nebo něčeho, přidalo se, někde nějaká malá mince a tak dál. Zkrátka to, co bylo k dispozici, tak se dávalo, takže to hlaholilo všude. No a rozdávala se samozřejmě vajíčka,“ uvedl Jan Luštinec.
Vajíčka byla samozřejmě barvená přírodními látkami, ale v devatenáctém století se na nich začaly objevovat i různé nápisy a vzkazy. „Já jsem si jich tady pár vypsal, protože jsou docela zajímavé a svědčí o tom tedy, jak to fungovalo: To vajíčko malovaný, je vod srdce darovaný. Jiný nápis: Tu máš pomlázky, vode mě z lásky. Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju,“ přečetl Jan Luštinec několik historických nápisů z velikonočních vajíček.
Některé nápisy čerpaly ze specifického krkonošského humoru. „Hody hody, dědku, vem na bábu štětku. Podrápej jí záda, vona bude ráda. Jaroslav Havlíček říkal, ona v tom nebyla oplzlost. A to si myslím, že je strašlivě důležité. Ta oplzlost nebyla cílem, ale prostě byl to obyčejný žert, oni se tomu zasmáli a neviděli v tom nic zlého,“ dokončil Jan Luštinec.
Související
-
Svátky jara, vzkříšení Krista, nebo násilí na ženách? Krátká velikonoční úvaha o Velikonocích
Pomlázka z čerstvého vrbového proutí, koledy, kraslice, pečený beránek. To jsou Velikonoce, nad kterými se zamýšlí komentátorka Českého rozhlasu Vladimíra Hamalová.
-
Chodí farář Michal Podzimek o velikonočním pondělí s pomlázkou?
V dalším díle pořadu O čem se mluví se Jana Švecová věnovala křesťanské podstatě Velikonoc. Pozvala si faráře vratislavické farnosti a učitele Michala Podzimka.
-
Proč se na Velikonoce peklo z kynutého těsta? Zvyky Pašijového týdne vysvětluje Vladimíra Jakouběová
Velikonoce letos připadly na přelom března a dubna. Proč jsou tyto svátky pohyblivé i jaké zvyky se s nimi pojí, na to se Tomáš Beneš ptal etnografky Vladimíry Jakouběové.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
