Případ utonutí šestiletého chlapce na koupališti v Českém Dubu je u soudu

Čtěte také

Za smrt dítěte utopeného na dětském táboře na Českodubsku padla obžaloba

Obžalovaný muž se před soudem rozhodl vypovídat. V psaném projevu uvedl, že svou vinu nevidí v rozsahu, jak ji vylíčil státní zástupce. Vyjádřil ale lítost nad tím, co se stalo, a pozůstalým se omluvil.

U soudu měli být i babička a dědeček chlapce, kteří jej měli od dvou let v pěstounské péči. Soud totiž zbavil jeho matku rodičovských práv. Ti se ale omluvili s tím, že by jednání soudu psychicky nezvládli. Byla tam jen teta dítěte.

Obžalovanému, pokud ho soud uzná vinným, hrozí za usmrcení z nedbalosti 3 až 6 let ve vězení. Zmocněnec poškozených zažádal pro každého z prarodičů utonulého chlapce milion korun za duševní útrapy spojené s jeho smrtí. O náhradu škody zažádala také Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Podle obžaloby chlapec trávil svůj čas na letním táboře. 6. července 2020 šel na koupaliště v Českém Dubu se skupinou dalších zhruba 60 dětí. Z vody jej vynesly dívky, které podle policie na chlapce, který už byl v tu dobu v bezvědomí, zareagovaly dříve, než lidé, kteří ho měli hlídat.

I přes okamžité poskytnutí první pomoci a následné oživování ze strany lékařů chlapec následující den v nemocnici zemřel. Podle státního zástupce byl obžalovaný v době neštěstí s dalšími lidmi u kiosku na pivu.

Obžalovaný podíl viny na neštěstí uznal. Podle jeho výpovědi toho dne hlavní vedoucí tábora odjel s jiným táborníkem do liberecké nemocnice a ustanovil ho svým zástupcem. Podle jeho slov jej měl zastupovat pouze v provozních věcech, jako je zásobování nebo provoz tábora. Celý tábor se ale domluvil, i proto, že bylo slunečné počasí, že půjdou na koupaliště.

Muž dále řekl, že neměl na starosti žádný dětský oddíl, že z břehu koupaliště asi půl hodiny sledoval koupající se děti, pak odešel na toaletu a ke kiosku, kde si koupil pivo. V tu chvíli prý začal rozruch, šel se podívat co se děje a už jen viděl, jak se chlapce snaží oživit.

Vedoucí tábora jako svědek vypověděl, že neměl tušení, že se tábor chystá jít k vodě. Že on sám by s sebou vzal najednou maximálně tři oddíly, a že mají k dispozici pro neplavce jednak křidýlka a kruhy, tak koupací čepice, které mají sloužit k rozeznání dětí z tábora od ostatních. Děti je v ten čas na hlavách neměly, starali se o ně dva praktikanti. Jeden z nich 22. února u soudu také svědčil.