Polsko prodloužilo těžební licenci pro důl Turów
Polská vláda prodloužila těžařům koncesi, protože platnost dosavadního povolení v dubnu končí. Jak na to reaguje česká strana, která se další těžby bojí?
Čtěte také
Polský hnědouhelný důl Turów dostal od tamní vlády novou koncesi. Umožňuje těžbu na 6 let. A to znepokojilo obce v českém příhraničí, které mají důl na dohled a negativních vlivů těžby na jejich život se bojí. Podle nich si tímto rozhodnutím Poláci připravili prostor pro to, aby důl podle plánu rozšířili a prodloužili jeho životnost až do roku 2044.
Neoficiálně?
Česká strana, podle redaktorky Ivany Bernáthové, která zjišťovala podrobnosti, nemá zatím žádnou oficiální informaci. Upozornil na to hejtman Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj. Podle něj rozhodnutí o prodloužení licence přinesla polská média. Ta uvedla, že je koncese je prodloužená proto, že 30. dubna 2020 končí současné povolení k těžbě a Polsko si tak chce zajistit dostatek uhlí pro elektrárny do budoucích let. Jak Martin Půta zdůrazňuje, rozhodnutí od polského ministerstva klimatu nemá Liberecký kraj zatím k dispozici.
Obce se bojí o vodu
Čtěte také
Města a obce na Hrádecku a Frýdlantsku se bojí, že vlivem těžby se bude i nadále ztrácet podzemní voda na českém území. Další obavy se týkají většího hluku a prachu. Polská strana negativní vlivy na život lidí v Česku dlouhodobě odmítá. Chce situaci řešit finančními kompenzacemi až se dostatečně prokáže, že případné negativní vlivy způsobila skutečně důlní těžba.
Co na to Liberecký kraj?
Čtěte také
Hejtmanství se bude snažit získat od Poláků oficiální informace o prodloužení těžby. Chce zjistit, proč byla znovu v rozporu s evropskou legislativou vyloučená z řízení česká strana. Bude taky nutné si ověřit tvrzení polského internetového portálu forsal.pl, že se podle prodloužené koncese bude moci uhlí těžit na území o polovinu menším, než umožňovalo povolení z roku 1994, které nyní vypršelo. Stížnost České republiky a taky petici proti rozšíření dolu s 13 000 podpisy občanů z Česka, Polska a Německa už má na stole petiční výbor Evropského parlamentu. I Evropská komise vyzvala Polsko k reakci, tedy ne ještě v rámci prodloužení té koncese, ale k plánům důl rozšířit a těžit až do roku 2044. Situaci teď ale zkomplikovala epidemie konoronaviru.
Ministerstvo životního prostředí spoléhá na Evropu
Čtěte také
Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO řekl, že hodně spoléhá na Evropskou komisi, spor může skončit až u soudu. Evropská unie může mít podle něj do budoucna na Polsko silnou páku díky avizované společné politice uhlíkové neutrality, tedy postupným přechodem všech zemí EU na výrobu čisté bezemisní energie bez vypouštění CO2 do roku 2050. Jak ministr připomenul, odklon od fosilních paliv by měl začít už teď. Polsko se zatím k závazku uhlíkové neutrality nepřipojilo, dostalo výjimku, je teď příliš závislé na výrobě energie z uhlí a chce od Evropské unie finanční kompenzace, aby mohlo do čistší energie investovat. Evropská komise o tom měla jednat v červnu. Kvůli epidemii koronaviru se ale jednání může odsunout.
Související
-
Bez bolesti to nejde, říká budoucí právnička z Hrádku nad Nisou
Studium práv na vysoké škole a kickbox. Myslíte si, že to nejde dohromady? Dvacetiletá Kateřina Peštová vás přesvědčí, že obojí se zvládat rozhodně dá.
-
Krimi příběh: Opilý samouk ukradl v Hrádku nad Nisou autobus a dojel s ním až do Liberce
Případ ukradeného autobusu z poloviny července má nečekané rozuzlení. Není totiž sběratel jako sběratel. Více už prozradí Mirek Holubec v dnešním Krimi příběhu.
-
Peklo s princeznou i Rumpl Cimpr Campr: Frýdlant
Na čedičové skále se nacházející rozhlehlý a pestrý komplex hradu a zámku Frýdlant bude další zastávkou našeho vánočně laděného seriálu o místech, kde se natáčely pohádky.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Návrh na projednání psychického zdraví Petra Fialy byl pouze zastírací manévr, míní Pekarová Adamová
-
Třetí nejmenší rozdíl od roku 1888. Trumpův náskok před Harrisovou se v průběhu sčítání hlasů tenčí
-
Povolit Ukrajině používání raket je na místě, míní Knotek. ‚Zcela adekvátní reakce,‘ souhlasí Nerudová
-
Korunovace Karla III. vyšla na téměř dvě miliardy korun. Republikáni částku označili za plýtvání penězi