Petici za záchranu vody v pohraničí pošlou kraj a obce do Evropského parlamentu

27. listopad 2019

Lidé v Libereckém kraji mohou podepsat petici za záchranu vody v česko-polsko-německém pohraničí. O tu by tamní obce mohly přijít po rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów.

Petici iniciovalo hejtmanství spolu s městy a obcemi, které mohou být případným rozšířením dolu Turów dotčené. Petice je určená petičnímu výboru Evropského parlamentu, který by měli dostat podle iniciátorů protestu detailní informace o obavách lidí z česko-polského pohraničí z negativního vlivu plánovaného rozšíření a prohloubení polského dolu na životní prostředí.

Hnědouhelný důl Turow.jpg

Důl se má rozšířit až k hranici s Českem a těžit by se v něm mělo až do roku 2044. Lidé v Bílém Kostele, Černousích, Dětřichově, Frýdlantu, Heřmanicích, Hrádku nad Nisou nebo v Chrastavě se bojí většího hluku, prašnosti a hlavně ztráty zdrojů pitné vody.

Ministerstvo životního prostředí ČR už v půli listopadu odeslalo zamítavé stanovisko k procesu studie vlivu stavby na životní prostředí EIA, kterou zpracovávají polští odborníci. Lidé v Česku se ale podle senátora a starosty Chrastavy Michaela Canova ze SLK přesto bojí, že i přes jasné české NE, Poláci svůj záměr uskuteční.

„Já považuji přenesení této problematiky na evropskou půdu za mimořádně důležité, protože se jedná o spor mezi dvěma členskými státy. A právě zde by měl zasáhnout Evropský parlament. Věříme, že ty stížnosti, které od nás putují, na porušování zákona z polské strany jsou oprávněné,“ vysvětlil Michael Canov.

Kde lidé můžou petici podepsat?

Petiční archy jsou na všech městských a obecních úřadech na Hrádecku, Chrastavsku a Frýdlantsku, a také na  Krajském úřadě v Liberci. V pondělí 2. prosince bude na internetu i elektronická verze petice, která bude dostupná i v polštině a němčině. Obavy z těžby mají i Němci a Poláci žijící v blízkosti dolu.

Petice bude i v polštině a němčině. Obavy z rozšíření dolu mají obyvatelé celého Trojzemí.jpg

Města, obce a kraj pak pošlou petici s podpisy petičnímu výboru Evropského parlamentu. Ten může vzhledem k mezinárodním rozměrům problému celý záměr probrat na plenárním zasedání a navrhnout opatření k minimalizaci vlivu případné další těžby na zdraví lidí a životní prostředí.

autoři: Ivana Bernáthová , mib | zdroj: ČTK
Spustit audio

Související