Pocty hejtmana Libereckého kraje 2023: Ocenění získala i naše kolegyně, paní Vladimíra Jakouběová
Poctu hejtmana Libereckého kraje obdrželo ve čtvrtek 19. října 2023 večer 8 osobností. Ocenění hejtman uděluje od roku 2006 lidem, kteří působí v různých oblastech a svůj život či dílo zasvětili rozvoji a dobrému jménu nejen Libereckého kraje.
Hejtmanský dukát převzali restaurátorka Vanesa Trostová, litoměřický biskup Mons. Mgr. Jan Baxant, sklář Peter Rath, zdravotní sestra Mgr. Marie Fryaufová, příslušník aktivních záloh nadrotmistr Ivan Kortan a etnografka Vladimíra Jakouběová. Ocenění putovalo spisovatelce Ise Engelmann do italské Verony a in memoriam bylo uděleno významnému českému sochařovi Vratislavu Karlu Novákovi.
Na vyhlášení Pocty hejtmana Libereckého kraje v Oblastní galerii Lázně natáčela redaktorka Ivana Bernáthová, poslechněte si reportáž ze slavnostního večera.
Laureáti Poct hejtmana Libereckého kraje 2023
- prof. akad. sochař Vratislav Karel Novák
(* 13. 12. 1942, Praha, † 12. 2. 2014, Jablonec nad Nisou)
Pocta hejtmana in memoriam za celoživotní přínos v oblasti výtvarného umění
Významný český sochař, šperkař a vysokoškolský pedagog. Po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze si v areálu rýnovické barokní fary vybudoval výtvarný ateliér a dílnu. Pro jeho tvorbu je charakteristické spojení technických a mechanických principů s kinetickými prvky v propojení s výtvarnou tvorbou. Díla lze pozorovat po celém Libereckém kraji, ale také v kraji Ústeckém, v Praze nebo ve Spojených státech amerických. Je autorem jedné z nejznámějších kinetických plastik ve veřejném prostoru Stroj času – Metronom na pražské Letenské pláni z roku 1991. V Jablonci nad Nisou u přehrady stojí jeho socha Rybářský prut.
- Vanesa Trostová
(* 13. 9. 1975, Oldřichov v Hájích)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti obnovy kulturního dědictví
Restaurátorka kamenných památek. Vystudovala kamenosochařství v Hořicích a v té době soukromou školu restaurování a konzervačních technik (dnes Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Litomyšl). Dlouhodobě se věnuje své práci především na Frýdlantsku. Restauruje významné památky v kraji, např. hrobku Redernů v kostele Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantě, fasádu se sochařskou výzdobou chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích, sochy Spravedlnosti a Anděla na frýdlantské radnici, ale také drobné památky v krajině.
- PhDr. Vladimíra Jakouběová
(* 16. 5. 1956, Turnov)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti muzejnictví a popularizace tradiční lidové kultury
Vystudovala dějiny umění a etnologii na Masarykově univerzitě v Brně. Je autorkou stálých muzejních expozic a stovek výstav, i celé řady expozic na Dlaskově statku. Muzeum Českého ráje v Turnově se pod jejím vedením stalo odborným garantem péče o tradiční lidovou kulturu pro celý Liberecký kraj. Ve své kompetenci si, kromě vedení muzea, ponechala i povinnosti odborného pracovníka a kurátora etnografické sbírky a sbírky uměleckého řemesla. V těchto oborech se nadále věnuje výstavní i publikační činnosti, řeší projekty a výzkumy nadregionálního významu. V roce 2021 převzala na Pražském hradě Cenu Jože Plečnika.
- Mons. Mgr. Jan Baxant
(* 8. 10. 1948, Karlovy Vary)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti duchovního života
Český katolický duchovní. Vystudoval Střední školu zeměměřičskou v Praze a posléze Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Kněžské svěcení mu udělil v roce 1973 Mons. František Tomášek. V roce 1993 se stal rektorem Arcibiskupského semináře v Praze, v lednu 2003 generálním vikářem českobudějovické diecéze. Sídelním biskupem litoměřické diecéze jej jmenoval papež Benedikt XVI. v roce 2008. Mons. Jan Baxant představuje velmi významnou osobnost kulturního a církevního života Libereckého kraje. Zásadně se zasloužil o obnovu duchovního života v kraji.
- Mgr. Marie Fryaufová
(* 5. 6. 1960, Jablonné v Podještědí)
Pocta hejtmana za mimořádný a dlouhodobý přínos v oblasti ošetřovatelské péče
Ředitelka ošetřovatelské péče a vrchní sestra Centrálních operačních sálů v Krajské nemocnici Liberec. Absolventka Fakulty zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci a Vysoké školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžběty, Příbram se zaměřením na oblast teorie a praxe ošetřovatelství a management v ošetřovatelství. Celoživotně se věnuje práci zdravotní sestry, její schopnosti se projevily zejména při nástupu covidové pandemie, kdy spolu s ostatními sestrami dokázala účinně čelit nebývale vysokým počtům přijatých pacientů.
- Ivan Kortan
(* 30. 9. 1959, Nový Bor)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti vojenského výcviku aktivních záloh
Nadrotmistr Aktivních záloh Krajského vojenského velitelství v Liberci. Za zásluhy při budování jednotky a jejím výcviku byl v minulosti vyznamenán Medailí velitele roty Aktivní zálohy. V Novém Boru vede kroužek pro děti a mládež Army team, slouží čestné stráže při pietních aktech. Letos obdržel krajskou cenu Ď pro mecenáše a dobrodince.
- Isa Engelmann
(* 12. 6. 1936, Bombaj)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti uchování historické paměti Židů v regionu
Narodila se v indické Bombaji, kde pracoval její otec. Druhou světovou válku prožila u prarodičů v Liberci. Ačkoliv měla, stejně jako její bratři, britské občanství, po válce byla odsunuta a v roce 1946 vysídlena do tehdejší americké zóny Německa. Po maturitě ve Frankfurtu nad Mohanem studovala jazyky, poté se usadila ve Veroně, kde založila rodinu a věnovala se celý život designu a uměleckému řemeslu. Po roce 1989 se začala vracet zpět do Liberce. O hledání své identity napsala knihu Návrat pod zelenou střechu. Je také autorkou knihy Židé v Liberci, ve které po několikaleté badatelské činnosti zmapovala osudy židovských rodin v Liberci.
- Peter Rath
(* 1939, Vídeň)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti sklářství a propagace českého skla v zahraničí
Rakouský sklář, podnikatel a badatel. Zabývá se výrobou replik starých skleněných výrobků, produkcí křišťálových lustrů a je též autorem publikace z oboru historie skla a lustrařství. Peter Rath je potomek významné vídeňské rodiny Lobmeyerů, která je historicky spojena s podnikáním v oboru skla a také s městem Kamenický Šenov, jehož je Peter Rath čestným občanem. Do Kamenického Šenova přišel v roce 1994, poté, co vystoupil z rodinné firmy v Rakousku. Rok před tím v Kamenickém Šenově zakoupil památkově chráněný měšťanský dům s roubeným patrem čp. 294 v Havlíčkově ulici. V letech 1994 až 2008 v něm provozoval sklářský ateliér.
Zdroj: Liberecký kraj
Související
-
Paní Vladimíra Jakouběová, bývalá ředitelka turnovského muzea a naše kolegyně, má Cenu Jože Plečnika
Turnovská etnografka Vladimíra Jakouběová převzala významné ocenění na Pražském hradě. Nominovalo ji liberecké hejtmanství.
-
Zaječí uši podle Vzorné české kuchařky Bohumily Jermářové aneb Recept s příběhem
Povídání o autorkách kuchařských knih z počátku minulého století je věnované liberecké rodačce Haně Dufkové, jejíž Vzorná česká kuchařka se dostala do turnovského muzea.
-
Dlaskův statek dnes lidem přibližuje život našich předků. Dřív sloužil i jako sklad JZD
Rozhlasová prohlídka historického Dlaskova statku v Českém ráji, který je od roku 2010 chráněn jako národní kulturní památka.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.