Pocty hejtmana 2024: 10 osobností, které se zasloužily o dobré jméno Libereckého kraje doma i v zahraničí

27. září 2024

V Oblastní galerii v Liberci se ve čtvrtek 26. září 2024 večer udělovala tradiční ocenění Pocta hejtmana. Byli jsme při tom.

Ocenění Pocta hejtmana Libereckého kraje se předávala v oblasti medicíny, historie umění, filantropie, rozvoj venkova, a také in memoriam za boj proti nacismu za druhé světové války. Při slavnostním aktu nechyběl ani Český rozhlas Liberec.

Poslechněte si reportáž Jany Švecové.

Laureáti ocenění Pocta hejtmana Libereckého kraje v roce 2024:

Helena Bušová (* 2. 8. 1962, Liberec)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti záchrany historického dědictví.

Filantropka a zachránkyně historického dědictví. Více než dvacet let věnovala opravě a obnově zámku Vartenberk ve Stráži pod Ralskem, který za druhé světové války sloužil jako věznice. Po roce 1945 jej zabrala Rudá armáda a zřídila tam nemocnici a zotavovnu. Zámek postupně zdevastovala, načež v roce 1987 vyhořel. Helena Bušová prosadila myšlenku jeho opravy, uspořádala veřejnou sbírku a zorganizovala opravu celého objektu. Zámek se v květnu 2024 znovu podařilo zpřístupnit návštěvníkům.

PhDr. Ludmila Chválová Trapková (*4. 5. 1949, Praha) a MUDr. Vladislav Chvála (* 23. 9. 1952, Opava)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti rodinné terapie a psychosomatické medicíny.

Průkopníci psychosomatického přístupu v rodinné terapii, při níž léčba pacienta probíhá za přítomnosti lékaře a psychologa. Středisko komplexní terapie v Liberci, které MUDr. Chvála v roce 1992 spoluzakládal, je unikátním odborným pracovištěm. Od svého vzniku poskytlo péči tisícům pacientů v oblasti rodinné terapie, psychosomatiky, psychologie a sexuologie. V roce 2005 manželé založili Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci, kde se oba angažují především jako lektoři a supervizoři. Jsou autory desítek publikací a přednášek. Vychovávají řadu nových odborníků v oboru.

mjr. Václav Leitensdorfer (* 6. 11. 1913, Rovensko pod Troskami – † 19. 5. 1984, Velká Británie)
Pocta hejtmana in memoriam za mimořádný přínos v boji proti nacismu.

Palubní radiooperátor, střelec 311. československé bombardovací perutě britských ozbrojených sil RAF ve 2. světové válce. Vykonal 53 letů v trvání 578 operačních hodin. Za svou činnost obdržel mnoho vyznamenání: Československý válečný kříž 1939, Československé medaile Za chrabrost a Za zásluhy I. stupně, Africa Star či Atlantic Star. Roku 1991 byl jmenován majorem in memoriam. Před válkou pracoval jako zástupce firmy Baťa v Britské Indii.

Mgr. Oldřich Palata (* 16. 4. 1943, Čáslav)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti historie umění.

Historik umění. Vystudoval dějiny a estetiku, dějiny uměleckých řemesel a muzeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1971 nastoupil na místo historika umění do Severočeského muzea v Liberci, kde je zaměstnaný doposud. Zpočátku se specializoval na textil, jeho celoživotní vášní se stalo sklo. S regionem je spojen také díky svým pedagogickým aktivitám na Technické univerzitě v Liberci, kde jako externí pedagog působí na katedře designu a historie.

Ing. Radko Rys (* 6. 1. 1954, Roudnice nad Labem)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

Se svou rodinou hospodaří od roku 1992 na zemědělském statku, jehož historie sahá do druhé poloviny 18. století. Věnuje se chovu dojnic s mléčnou produkcí a dalších hospodářských zvířat. Vybudoval fungující rodinnou farmu. Působí 30 let jako starosta obce Soběslavice.

PhDr. Hana Seifertová (* 12. 5. 1934, Tábor)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti galerijní činnosti.

Historička umění, kurátorka, galerijní pracovnice a také ředitelka Oblastní galerie Liberec v letech 1958 až 1970. Shromáždila sbírku nizozemského malířství 16. až 18. století, která v současné době patří k nejzajímavějším kolekcím vlámského umění v Česku. V liberecké galerii vybudovala v 60. letech oázu svobody a výstavní prostor věnovala autorům, kteří v Praze vystavovat nemohli. Díky její systematické akviziční politice má liberecká galerie rozsáhlou sbírku moderního českého výtvarného umění.

Otokar Simm (* 25. 9. 1946, Jablonec nad Nisou)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti dokumentární tvorby o Jizerských horách.

Autor knih, které připomínají minulost Jizerských hor svázanou především s německými obyvateli. Stojí za dvěma díly knihy Jizerské hory včera a dnes či publikacemi Připomínky zašlých časů – Pomníčky Jizerských hor, Ještědské květy nebo Poezie jizerské žuly. Spolupracoval s fotografy Janem Pikousem či Siegfriedem Weissem, spisovatelem Miloslavem Nevrlým, horolezcem Wolfgangem Ginzelem, Markem Řeháčkem nebo Markem Sekyrou.

RNDr. Tomáš Tichý (* 18. 12. 1962, Roudnice nad Labem)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti podpory veřejného kulturního života.

Majitel novoborské společnosti, která desítky let vyvíjí a po celé zemi úspěšně prodává známý účetní program. Úspěch v podnikání využívá pro významnou a kontinuální podporu kulturních akcí a neziskových organizací po celé republice. Z významných hudebních festivalů se jedná o Mezinárodní hudební festivaly Lípa Musica, Smetanova Litomyšl a mnoho dalších.

Mistr uměleckého řemesla Jiří Urban (* 23. 3. 1954, Jilemnice)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti zlatnictví, šperkařství a klenotnictví.

Jeden z nejvýznamnějších českých zlatníků a šperkařů posledních dvou dekád. Proslul především kopiemi historických klenotů, ale je celosvětově uznávaný také svým autorským šperkem. V roce 1990 navrhl a zhotovil kříž pro papeže Jana Pavla II. Roku 2006 navrhl a zhotovil granátovou soupravu pro britskou královnu Alžbětu II. Přednáší, účastní se šperkařských a malířských workshopů a výstav. Spolupracuje s Muzeem Českého ráje v Turnově.

 

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje

autoři: Jana Švecová , reČRoL | zdroj: Liberecký kraj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.