Liberecké oběti holocaustu obdrží od města čestné občanství, budou u toho i potomci některých rodin. Jejich osudy mapuje nová kniha
Na liberecké radnici udělí v pondělí 21. října čestné občanství in memoriam obyvatelům města, kteří se stali obětí holocaustu. Stane se tak za účasti přeživších potomků některých rodin. Právě o těch pojednává kniha Návrat domů. Po stopách obětí holocaustu v Liberci.
Ta je výsledkem 15letého bádání historičky Kateřiny Portmann a jejího týmu z Katedry historie na Technické univerztě v Liberci. Publikace mapuje osudy několika libereckých rodin, které norimberské zákony odsoudily k likvidaci. Historička ji představí veřejnosti v pondělí 21. října odpoledne v krajské knihovně.
Návrat domů. Po stopách obětí holocaustu v Liberci
„Je to příběh lidí, kteří žili v Liberci, kteří patřili mezi intelektuální a společenskou elitu města - právníci, lékaři, podnikatelé. Podle norimberských zákonů byli označeni za Židy a Židovky, takže se jich dotkne holocaust. Oni sami se tak ale ne vždycky identifikovali. Máme tam třeba příběh rodiny Goltzových, kteří se sami identifikovali jako němečtí katolíci, s židovstvím se vůbec neztotožňovali. Máme krásné fotky, jak slaví Vánoce. I jich se ale holocaust dotkl,“ přiblížila něco z nové knihy Kateřina Portmann.
Potomci rodiny Goltzových
„Já sám si ten dům z dětství skoro vůbec nepamatuji. My jsme v Liberci žili, takže si pamatuji dům, kde jsme žili my,“ prozradil 92letý profesor Gerd Goltz z Velké Británie, který žil v Liberci do svých sedmi let. Do města teď přijel se svým bratrancem Kurtem, aby se zúčastnili slavnostního předání čestného občanství pro své předky na liberecké radnici.
„To jsou ti, kteří sem za těmi prarodiči ještě jezdili. To jsou ti jediní, kteří je ještě reálně poznali. Přežili díky tomu, že jeden z nich odešel do Švýcarska s rodiči. A ten druhý přežil díky smíšenému manželství v Berlíně, kdy otec odmítl rozvést se s maminkou, a tím jí i jeho vlastně zachránil před deportací, přestože si samozřejmě prošli řadou diskriminačních opatření,“ nastínila jejich příběh historička.
„Když se sem vrátí dva devadesátiletí, kteří ve vile Goltz byli zvyklí trávit prázdniny, a jsou tu mezi námi, tak si myslím, že je to velmi silný moment. I ten jejich optimismus a otevřenost, pokora, kterou v sobě nesou, je fascinující,“ uvedla k příjezdu obou pamětníků Kateřina Portmann.
Příběh rodiny Perlmann
Při práci na knize Návrat domů se seznámila s mnoha lidskými osudy, každý z nich by prý vydal na samostatný román. „Co mě poznamenalo dost, byl příběh rodiny Perlmann. Ta vlastnila v Liberci vilu, otec tu měl velkou kancelář a žena, která tu domácnost vedla, byla neuvěřitelně krásná a vzdělaná, jmenovala se Elise Perlmann a měla dvě děti. Ten otec se nikdy nevyrovnal s tím, že se mu nepodařilo tu maminku dostat do exilu včas. Zemřela v ghettu Lodž za naprosto šílených podmínek,“ uvedla Kateřina Portmann.
„Ty dvě děti, těm se podařilo včas odejít do exilu. Dcera působila na Harvardově univerzitě. Syn se usadil ve Švédsku, kde se stal významným vědcem. V jeho stopách pokračují i další potomci. Patří mezi ně i Thomas Perlmann, který je dneska ve výboru pro udělování Nobelových cen. A to, jací jsou, je zároveň pro mě důkazem, o co všechno jsme přišli, co všechno mohlo být,“ dokončila historička. Ze 771 libereckých dětí, žen a mužů, označených nacisty za Židy a Židovky, přežilo holocaust pouhých 55.
Připomínku obětí holocaustu
Předání cen potomkům libereckých obětí holocaustu proběhne na radnici v 15 hodin a bude neveřejné. Setkat se s nimi osobně a seznámit se s jejich osudy můžou lidé na přednášce Kateřiny Portmann, kde představí knihu Návrat domů. Přednáška se koná od 17 hodin ve Velkém sále Krajské vědecké knihovny v Liberci. V 19:30 pak u Památník obětem šoa v Ruprechtické ulici začne koncert koncert kapely Mackie Messer Klezmer Band, který připomene jednu z libereckých rodin zavražděných nacisty.
Související
-
Liberec po skončení 2. světové války pohledem historičky Kateřiny Portmann
Na poslední dny 2. světové války v Liberci, i co se dělo potom, jsme se zeptali historičky Kateřiny Portmann, která na TUL vyučuje moderní a soudobé dějiny.
-
O důvodech vzniku Mezinárodního dne žen, i boji o volební právo s historičkou Kateřinou Portmann
Zdá se vám, že jít k volbám je naprostou samozřejmostí pro každého z nás? Nebylo tomu tak vždycky a týkalo se to především žen.
-
Tatínek cítil židovství jako stigma, já jsem toužil objevit to a předávat, říká nový liberecký rabín
David Maxa je novým rabínem židovské obce Liberce a Děčína. Byl hostem v Dopoledni pod Ještědem.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
České klima 2024: Je plné paradoxů, lidé chtějí recepty na sucha a povodně a nechat si spalovací motor
-
Podle Vlažné dopadnou zelená opatření na chudší rodiny. ‚Udržitelné věci jsou mnohem dražší,‘ říká
-
Nemorální krok, nebo potřebný budíček? Ukrajinský voják dezertoval, aby upozornil na vyčerpání armády
-
Pelicot sháněl muže pro znásilnění své manželky na anonymním fóru. Vypnout se ho podařilo až teď