Liberecké oběti holocaustu obdrží od města čestné občanství, budou u toho i potomci některých rodin. Jejich osudy mapuje nová kniha
Na liberecké radnici udělí v pondělí 21. října čestné občanství in memoriam obyvatelům města, kteří se stali obětí holocaustu. Stane se tak za účasti přeživších potomků některých rodin. Jejich příběhy mapuje nová kniha „Návrat domů. Po stopách obětí holocaustu v Liberci“.
Kniha je výsledkem 15letého bádání historičky Kateřiny Portmann a jejího týmu z Katedry historie Technické univerzity v Liberci. Publikace mapuje osudy několika libereckých rodin, které norimberské zákony odsoudily k likvidaci. Historička ji představí veřejnosti v pondělí 21. října 2024 odpoledne v krajské knihovně.
Návrat domů. Po stopách obětí holocaustu v Liberci
„Je to příběh lidí, kteří žili v Liberci a kteří patřili mezi intelektuální a společenskou elitu města - právníci, lékaři, podnikatelé. Podle norimberských zákonů byli označeni za Židy a Židovky, takže se jich týká holocaust. Oni sami se tak ale ne vždycky identifikovali. Je tam třeba příběh rodiny Goltzových, kteří se sami označovali za německé katolíky, s židovstvím se neztotožňovali. I jich se ale holocaust dotkl,“ přiblížila něco z nové knihy Kateřina Portmann.
Potomci rodiny Goltzových
„V Liberci jsme žili, pamatuji si dům, kde jsme žili,“ prozradil 92letý profesor Gerd Goltz z Velké Británie, který žil v Liberci do svých sedmi let. Do města teď přijel se svým bratrancem Kurtem, aby se na liberecké radnici zúčastnili slavnostního předání čestného občanství pro své předky.
„To jsou ti, kteří sem za prarodiči ještě jezdili, jediní, kteří je ještě reálně poznali. Přežili díky tomu, že jeden z nich odešel do Švýcarska s rodiči. Druhý přežil díky smíšenému manželství v Berlíně, kdy se otec odmítl rozvést s maminkou, a tím ji i jeho zachránil před deportací, přestože si prošli řadou diskriminačních opatření,“ nastínila jejich příběh historička.
„Když se sem vrátí dva devadesátiletí, kteří byli zvyklí trávit prázdniny ve vile Goltz, a jsou tu mezi námi, myslím, že je to velmi silný moment. I jejich optimismus a otevřenost, pokora, kterou v sobě nesou, je fascinující,“ uvedla k příjezdu obou pamětníků Kateřina Portmann.
Příběh rodiny Perlmann
Při práci na knize Návrat domů se seznámila s mnoha lidskými osudy, každý z nich by prý vydal na samostatný román. „Co mě dost poznamenalo, byl příběh rodiny Perlmann. Vlastnili v Liberci vilu, otec tam měl velkou kancelář a žena, vedla domácnost, byla neuvěřitelně krásná a vzdělaná, jmenovala se Elise Perlmann a měla dvě děti. Ten otec se nikdy nevyrovnal s tím, že se mu nepodařilo maminku dostat do exilu včas. Zemřela v ghettu Lodž za naprosto šílených podmínek,“ vyprávěla Kateřina Portmann.
„Těm dvěma dětem se podařilo včas odejít do exilu. Dcera působila na Harvardově univerzitě. Syn se usadil ve Švédsku, kde se stal významným vědcem. V jeho stopách pokračují i další potomci. Patří mezi ně i Thomas Perlmann, který je ve výboru pro udělování Nobelových cen. A to, jací jsou, je zároveň pro mě důkazem, o co všechno jsme přišli, co všechno mohlo být,“ dokončila historička.
Ze 771 libereckých dětí, žen a mužů, označených nacisty za Židy a Židovky, přežilo holocaust 55.
Připomínka obětí holocaustu
Předání čestného občanství potomkům libereckých obětí holocaustu bude na radnici 21. října 2024 v 15 hodin a bude neveřejné.
Setkat se s nimi osobně a seznámit se s jejich osudy můžou lidé na přednášce Kateřiny Portmann, kde představí knihu Návrat domů. Přednáška se koná od 17 hodin ve Velkém sále Krajské vědecké knihovny v Liberci. V 19.30 pak u Památníku obětem šoa v Ruprechtické ulici začne koncert koncert kapely Mackie Messer Klezmer Band, který připomene jednu z libereckých rodin zavražděných nacisty.
Související
-
Liberec po skončení 2. světové války pohledem historičky Kateřiny Portmann
Na poslední dny 2. světové války v Liberci, i co se dělo potom, jsme se zeptali historičky Kateřiny Portmann, která na TUL vyučuje moderní a soudobé dějiny.
-
O důvodech vzniku Mezinárodního dne žen, i boji o volební právo s historičkou Kateřinou Portmann
Zdá se vám, že jít k volbám je naprostou samozřejmostí pro každého z nás? Nebylo tomu tak vždycky a týkalo se to především žen.
-
Tatínek cítil židovství jako stigma, já jsem toužil objevit to a předávat, říká nový liberecký rabín
David Maxa je novým rabínem židovské obce Liberce a Děčína. Byl hostem v Dopoledni pod Ještědem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.