O Severáčku, jeho úspěších i plánech a také zakladatelích, se sbormistryní Silvií Langrovou
Za velmi úspěšný mohou letošní školní rok považovat děti z legendárního dětského sboru Severáček z Liberce. Jedním z velkých úspěchů bylo například obhájení prvenství v belgickém Nerpeltu, ale i vystoupení ve Francii, kam Severáček jezdí už od 60. let.
„Do Francie jezdíme pravidelně od roku 1964. Letos jsme zpívali v obrovském románském kostele, který byl zaplněný do posledního místečka. Po koncertě za námi přicházeli lidé a říkali, že si pamatují ještě pana Uherka,“ sdílí zážitek sbormistryně Severáčku Silvie Langrová.
Francouzština je pro repertoár souboru nezbytná. Děti ale zpívají v originále a zpaměti i písně v latině, němčině a dalších jazycích. „Nikdy jsem nepočítala, ale tradice je taková, že děti na zahraničních zájezdech vždycky zpívají i písně, které tamní posluchači znají, které jsou jim blízké. Největší výzvou pro ně byly asi písně v korejštině, zpívali jsme mimo jiné i korejskou hymnu v originále,“ popsala sbormistryně.
Co čeká děti z legendárního sboru o prázdninách? Jak bodovaly v zahraničí? Co znamená pro Francouze Liberec? Jak Silvie Langrová v Liberci začínala a co pro ni znamenali a znamenají manželé Jiřina a Milan Uherkovi, zakladatelé Severáčku? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Liberecký sbor Severáček pojede na mezinárodní soutěž do Belgie, kde bude obhajovat prvenství
V neděli 21. dubna se v Divadle F. X. Šaldy koná tradiční Jarní koncert Severáčku. O týden později pak malí zpěváci vyrazí na prestižní soutěž dětských sborů do Belgie.
-
V Libereckém kraji #kulturaprezije: Koncert Big’O’Band a hosté aneb Možná přijde i…
Koncert libereckého orchestru Big’O’Band Marka Ottla se slavnými a více slavnými hosty sledujte v neděli 24. ledna od 19:00 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.