O historii a smyslu zoologických zahrad, i o budoucnosti té liberecké, mluvili její ředitel David Nejedlo s jejím hlavním zoologem Lubošem Melicharem

Dlouholetí kolegové zavzpomínali nejen na své začátky v liberecké zoo, ale přiblížili i počátky veřejného vystavování zvířat obecně. Luboš Melichar proto připomněl menažerii Marie Terezie v Schönbrunnu u Vídně založenou v půli 18. století, která sloužila převážně k pobavení šlechty.

Počátky zoologických zahrad

„Asi nejde tak o data, jako spíš o důvody a způsoby, jakým ten proces probíhal. Důvodem bylo jednoznačně ukázat lidem to, co normálně vidět nemohli. Možnost přivést zvíře a vystavit ho veřejnosti tak, aby opravdu vnímala, jak ten tvor vypadá, byla lákavá. Zvládli to poprvé v Rakousku, postupem času vznikaly další zoologické zahrady přes Paříž, Německo, bohatě zásobené obchodníky se zvířaty,“ nastínil historii zoologických zahrad Luboš Melichar.

Veřejné expozice zvířat často vznikaly nedaleko přístavů, protože tam byl jejich transport jednodušší. Tehdejší obchodníci i vystavovatelé ale většinou neznali biologické potřeby zvířat, takže jich mnoho uhynulo už během přepravy. Rozmnožování zvířat v zajetí pak bylo prvotně motivované ekonomicky, ušetřilo se totiž na dopravě. Chovatelské dovednosti se podle Luboše Melichara rozvíjely hlavně metodou pokus - omyl.

„V té době byl důraz kladen v podstatě pouze na exemplář. Šlo o to vystavit to zvíře v nějakém prostředí, kde bylo návštěvníkovi přístupné. A udržet ho pokud možno co nejdéle při životě, ale o chov jako takový, o kterém mluvíme dnes, se opravdu ještě nejednalo,“ upozornil na rozdíl v pojetí zahrad v minulosti a v současnosti Luboš Melichar.

Dnešní úloha zoologických zahrad

Primární role zoologických zahrad je dnes podle obou diskutujících jiná. Jejich hlavním cílem je vytvářet záložní populace ohrožených druhů, které v budoucnosti pomůžou v jejich přežití.

„My jsme se v průběhu věků naučili respektovat všechny přírodní zákonitosti a postupně je aplikovat do podmínek zoologických zahrad, teprve potom jsme se stali úspěšnými chovateli. Zoologické zahrady by měly vytvářet životaschopné, genetické cenné populace proto, aby byla zajištěna budoucnost druhů v dalších desetiletích i staletích. Rádi bychom se u většiny těch druhů dobrali k systému repatriací, kde je podtržen význam zoologické zahrady jako té archy Noemovy, kdy zajistila přežití druhu. My těch příkladů máme X, a je to vlastně důvod, proč v zoologických zahradách setrváváme,“ vysvětlil podstatu zoologických zahrad Luboš Melichar.

Kromě chovu ohrožených druhů patří podle Davida Nejedla k důležitým činnostem zoologických zahrad i jejich ochrana přímo v místě, kde tato zvířata běžně žijí. A to třeba i už zmiňovanou repatriací, tedy zpětným vypouštěním jedinců ohroženého druhu odchovaných v zoo zpět do přírody. Chov by se měl zaměřovat hlavně na druhy, které jsou nejvíce ohroženy.

„Když jsme u úloh zoologických zahrad, tak je jedna, která byla na začátku a stále přetrvává. To je rekreační úloha. Vytváříme areály zoologických zahrad tak, aby návštěvníkům u nás bylo dobře, aby přišli za oddychem, ale zároveň i za poučením. A to je jedna z velmi nezastupitelných úloh, vzdělávání a poučení lidí. Třeba i vysvětlováním, že skutečně ohrožená zvířata, která potřebují naši pomoc, nejsou bílí tygři, ale třeba takini čínští, kozorožci dagestánští, nebo kozy šrouborohé,“ dokončil David Nejedlo.

Rozhovor ředitele a hlavního zoologa Zoo Liberec se samozřejmě týkal i jí, zejména pak toho, jaké změny libereckou zahradu v nejbližší době čekají. Od nového roku totiž přešla pod správu Libereckého kraje, což pro ni bude znamenat hlavně větší přísun financí potřebných nejen na nutné rekonstrukce, ale i na její plánované rozšíření k lesnímu amfiteátru v Lidových sadech.

Poslechněte si celý rozhovor a dozvíte se tak třeba, jaké nové druhy by mohly být v Zoo Liberec v nových expozicích k vidění.