Putování po Jordánsku, aneb po stopách Lawrence z Arábie

Jaké to je večeřet v mrazivé poušti s beduíny? Co se dá zažít v mýtickém skalním městě Petra při svíčkách? A jaký plavecký styl musíte zvolit při překonávání vln Mrtvého moře?  Na tyhle a další otázky v pořadu Setkání u mikrofonu odpovídala naše kolegyně Ivana Bernáthová, která má za sebou zimní putování po Jordánsku.

Setkání u mikrofonu

Redaktorka Ivana Bernáthová se do Jordánska vypravila se svou dcerou Dominikou

Jordánsko, země známá stejně jako Izrael nebo Palestina z Bible a v novověku také, bohužel, i z nesčetných a skoro nekonečných válečných sporů se sousedními zeměmi. Ivana Bernáthová chtěla se svou dcerou Dominikou vidět hlavně mýtickou Petru, skalní město, mistrně vytesané z pískovce, jeden z novodobých divů světa a památku UNESCO. Na sociálních sítích se dočetly, že v koronavirové době, kdy turisté méně cestují, je možné si Petru užít levně a bez zástupů lidí a poznat tak líp běžný život beduínů, kteří stále v některých jeskyních v Petře žijí.

A dozvěděly se také, že i dnes existuje skalní dům Lawrence z Arábie v poušti Wádí Rum čili v Měsíčním údolí, a tak zatoužily po výletě po téhle divukrásné růžové poušti, zkusit si, jak se spí v beduínském stanu, poslechnout si písně Zalabinců, kteří v poušti žijí a taky ochutnat jehněčí mansaf, místní národní jídlo. Dámy také zajímalo, jak vypadá Mrtvé moře z jordánské strany.

Jordánsko je ale také nechvalně známé různými válečnými konflikty, v současnosti ale země zažívá klidnější období. V každém městě a vesnici jsou sice vidět policejní a vojenské hlídky a v blízkosti pásma Gazy jsou kontrolní check-pointy, ale když policisté vidí starší blondýnu s mladou hnědovláskou v autě z půjčovny, tak prý jen mávnou rukou s pokynem „Jeďte!“.

Mýtická Petra

Petra, jejíž jméno pochází z řečtiny a znamená skála, je úchvatné skalní město a archeologické naleziště. Vzniklo původně jako pohřebiště v místě, kde se setkávají tři údolí Vádí al-Araba. Bylo založeno pravděpodobně mezi 3. století př. n. l. a 1. stoletím n. l. V tu dobu tam žili Nabatejci, kteří ovládali obchodní cesty ve Svaté Zemi, a Petra se stala hlavním městem jejich království.

Všechny jejich stavby, slavná Pokladnice, Klášter, hrobky, divadlo, domy a kolonádní ulice jsou vytesané do pískovce. V době největší slávy žilo v Petře kolem třiceti tisíc lidí. V 6. století našeho letopočtu město poničilo zemětřesení a od té doby tam žilo v zapomnění jen pár stovek beduínů,

Prvním Evropanem, který spatřil Královskou hrobku v Petře, byl roku 1812 švýcarský badatel a cestovatel Johann Ludwig Burckhardt a od té doby se zájem o Petru ze strany turistů čím dál víc zvedá. Běžně Petrou, která je velmi rozsáhlá; nachodit se v ní dají desítky kilometrů; projdou denně tisíce lidí. „V současné koronavirové době se ale přistihneš, že jsi na řadě míst úplně sám, můžeš tam v chrámech meditovat, kochat se pohledem do té divukrásné skalní krajiny a vžít se do pocitů beduínů. Obzvláště je to krásné večer při svíčkách,“ popsala Ivana Bernáthová.

Pokladnici Al-Chaznech v Petře

Svíčky večer lemují kilometrovou cestu skalní průrvou Sík k slavné Pokladnici Al-Chaznech. Je známá z filmů o Petře, z fotografií a reklam na zájezdy do Jordánska. Pokladnice měla původně sloužit jako hrobka nabatejského krále Arety III. Pojí se k ní legenda, že jeden z egyptských faraonů umístil do urny uprostřed horního patra poklad. Někteří z místních lidí této pověsti uvěřili a ve snaze poklad získat, do urny stříleli nebo na ní házeli oštěpy. Na Pokladnici jsou ještě teď vidět stopy po útocích, ale jen ve dne, ve světle svíček je Pokladnice doslova mýtická, tajemná. 

V Petře můžete také okusit alkohol, nejčastěji jordánský arak, ve stanu na pořádaných nočních party, muslimové většinou ne, i když Ivana s dcerou potkaly jednoho opilého Jordánce s typickou pokrývkou hlavy kufíjou, měl prý snahu s nimi flirtovat, zpíval si, ale nakonec ho strážci Petry odvedli, aby nedělal ostudu.

„Pozorovat krásně vyrýsovaná souhvězdí, do kterých se plíží stíny skalních útesů Petry, je nezapomenutelný zážitek. A zajímavé bylo, že zatímco my odcházely do hotelu, tak se místní beduíni; v Petře žije asi deset rodin; odebrali k spánku do svých skalních příbytků, kde mají na prostých rohožích huňaté deky a před vchodem ohniště, kde se stále vaří beduínský čaj,“ vzpomíná Ivana.

Jaké jsou jordánské pouštní noci a jaké dny? Jaké je Akabu, město, které od Osmanů osvobodil Lawrence z Arábie? Jak chutná beduínské jídlo a ostatní jordánské speciality? Jak se plave v Mrtvém moři a čím je zvláštní hlavní město Jordánska, Ammán? Poslechněte si záznam rozhovoru.

Spustit audio

Související