Moje babička šila pro Českou besedu. Absolventku textilní fakulty TUL inspirovaly lidové kroje
Mezi prvními studenty, kteří absolvují magisterský obor textil, oděv, sklo a šperk na textilní fakultě Technické univerzity v Liberci, je i Kateřina Švecová, rodačka z malé obce nedaleko Litomyšle. Při módní přehlídce, která zakončila studium, předvedla modely inspirované lidovým krojem.
„Moje babička dřív šila pro Českou besedu. A teď u nás, v Dolním Újezdě, si nechali udělat jednoduchou repliku litomyšlského kroje. Takže to mě přimělo dostat se k tomu blíž,“ prozrazuje Kateřina Švecová, co ji ke krojům přivedlo.
„Sukně je posazená výše, než u většiny krojů, lehce pod prsa, takže má takový renesanční střih. Klade se na živůtek. Je tam 6 spodniček, na rozdíl třeba od Moravy, kde jich je kolem 20,“ popisuje rozdíly kroje typického pro Litomyšl.
Lidové prvky se v poslední době objevují i v kolekcích známých návrhářů. „Lidé si začínají lehce uvědomovat, co během toku času ztratili, a snaží se tradiční lidový oděv dostat zase do popředí, pro novou generaci je to vhodné připomenutí toho co jsme měli,“ myslí si Kateřina Švecová.
A jak vidí uplatnění krojů v moderní době? Poslechněte si rozhovor.
Související
-
Za půvabem podještědských krojů s historikem umění Jaroslavem Horáčkem
Téměř tři kilogramy vážící kniha nazvaná Podještědský lidový oděv v proměnách času nabízí unikátní pohled na vývoj lidového kroje právě v Podještědí.
-
Forma zavinovacího oděvu se objevovala už ve slovanských oděvech, říká tvůrce pánských sukní
S jarem se začínáme ohlížet po novém oblečení. Ženy si pořizují třeba sukně. Tento oděv ale nemusí být nutně jen součástí dámského šatníku…
-
Obor krejčí je obor nejvyšší náročnosti, říká ředitel odborné školy. Jak to vidí studentka Viktorie?
Říká se, že řemeslo má zlaté dno. Jaké uplatnění v dnešní době najdou krejčí nebo krejčové? A kolik dětí v Libereckém kraji má o tento obor zájem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
