Liberecký kraj začne rozdělovat peníze, které získal z Polska jako kompenzace za rozšíření těžby v příhraničním dole Turów
Kvůli pokračující těžbě v polském hnědouhelném dole Turów se lidé na české straně hranic bojí o své zdroje pitné vody. Jejich obavy by mohl zmírnit vznikající fond Turów, který z peněz od polské vlády a tamní energetické společnosti zakládá Liberecký kraj. Podrobnosti zjistil redaktor Jiří Jelínek.
Čtěte také
Vedení Libereckého kraje se chystá začít rozdělovat peníze, které mu polská vláda a energetická společnost PGE poslaly jako kompenzace za rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Hejtmanství kvůli tomu zakládá stejnojmenný fond.
Z polských peněz by měly v první řadě vzniknout nejrůznější prvky vodovodní sítě. Na ty by měla jít naprostá většina z 35 milionů eur, které Liberecký kraj od Polska a tamní státní energetické společnosti PGE dostal. Je to v přepočtu zhruba 850 milionů korun.
Konkrétních projektů je celá řada, jde například o zkapacitnění vodojemů na Frýdlantsku, vybudování nové větve vodovodu u Hrádku nad Nisou, přivaděč z Chrastavy do Dolního Vítkova, a také vodovodní spojení z Machnína do Uhelné. Jak uvedl hejtman Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj, část peněz půjde také do průběžného monitoringu stavu budov v oblastech; zda je neovlivňují například propady půdy a podobně.
Kdy by mohly stavby vodovodů začít, není ještě možné přesně říct. Na některé stavby už je vydané stavební povolení, ale konkrétní investoři budou ještě muset například soutěžit zhotovitele. Je ale možné, že některé projekty zahájí už v roce 2022 letos.
O individuální dotaci z fondu si mohou žádat jak dotčené obce, tak případně vodárenské společnosti, které v oblasti působí, tedy Severočeská vodárenská společnost a Frýdlantská vodárenská společnost. O tom, zda je požadavek relevantní, bude rozhodovat komise spadající pod krajské zastupitelstvo.
Česko-polský spor o pokračování těžby hnědého uhlí
Čtěte také
O tom, že Poláci nehodlají s těžbou v dole Turów v následujících letech přestat, se začalo mluvit začátkem roku 2016. Spor se začal vyostřovat v roce 2019, kdy vznikl nový územní plán města Bogatynia, který definoval mnohem větší dobývací prostor blíže českým hranicím, ale nezohledňoval námitky české strany. Chybu sice Polsko uznalo, ale s přípravou pokračovalo dál.
Zhruba začátkem roku 2021 Česko žalovalo souseda u Soudního dvora Evropské unie. Soud následně nechal těžbu pozastavit a vyměřil Polsku mnohamilionovou pokutu za každý den, kdy pokračuje v dobývání uhlí. V únoru 2022 pak vešla v platnost dohoda o kompenzacích, na základě které vzniká zmiňovaný fond Turów.
Související
-
Dohoda k Turówu: Podle dokumentů nemá bariéra požadovaný efekt, tvrdí právnička
Česko dostalo peníze, které má Polsko zaplatit v rámci řešení vlivu těžby v Turówu. Náhrada činí 45 milionů eur. Smlouva má být zveřejněna v registru mezinárodních smluv.
-
Poláci chystají blokádu hraničního přechodu v Hrádku nad Nisou. Turów jim dává práci
Reportér Českého rozhlasu Pavel Novák se vydal do města nedaleko dolu, kde se lidé zavření dolu i přilehlé elektrárny velmi bojí.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Nemusíte bojovat a jednat proti svému svědomí.‘ Jaké jsou příběhy a osudy ruských dezertérů?
-
ONLINE: Vysoká účast, zapomenutá občanka i úmrtí voliče. Slovenské hlasování se prodlužuje
-
Pro Orbána by bylo fantastickou zprávou, pokud by slovenskou vládu sestavoval Fico, říká odborník
-
‚Někdo musel něco dělat.‘ Příběh protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů