Samosprávy v Libereckém kraji dohodu o těžbě v polském dole Turów vítají, smlouva má ale i kritiky

Čtěte také

Spor o těžbu v hnědouhelném dolu Turów skončil. Premiéři Česka a Polska podepsali dohodu

Čtvrtek 3. února 2022 znamenal významný mezník ve sporu týkajícím se rozšíření těžby v polském hnědouhelném dole Turów nedaleko českých hranic. Premiéři Česka a Polska, Petr Fiala z ODS a Mateusz Morawiecki podepsali mezistátní dohodu o řešení dopadů těžby na české příhraničí. Jak mezistátní smlouvu hodnotí samosprávy na české straně?

Podle hejtmana Martina Půty ze Starostů pro Liberecký kraj jde o vítaný kompromis, který ukončí šestiletý spor. Podle dohody má Polsko Česku zaplatit v rámci kompenzací za těžbu částku ve výši 45 milionů eur, což se podle polské ministryně životního prostředí Anny Moskwové stalo následující den po popsání mezistátní dohody.

Z této částky by 35 milionů měl získat Liberecký kraj, především na zajištění vodních zdrojů, které by obyvatelům měly zajistit dodávky pitné vody. Původně česká strana požadovala 50 milionů.

*Aktualizace 4. února 2022, 16:14: Liberecký kraj už obdržel na transparentní účet 10 milionů euro od polského vlastníka hnědouhelného dolu Turów a sousední elektrárny, společnosti PGE. Na účet přišlo také 25 milionů eur od polské vlády v rámci mezistátní dohody o kompenzacích následků těžby.*

Čtěte také

Polský soud zrušil platnost dokumentu umožňující těžbu v dole Turów do roku 2044

Součástí dohody je i pětiletý soudní dohled. Jde také o výrazný kompromis, protože původní požadavek zněl na 10 let. Hejtman Půta ale vítá, že k finančním kompenzacím se připojil i vlastník polského dolu, společnost PGE, která poskytne 10 milionů euro. „To že se do toho nakonec zapojila společnost PGE vítám, protože tím PGE uznává to, že existuje nějaký vliv na české území,“ řekl hejtman.

Také podle starosty Frýdlantu Jiřího Stodůlky z ODS jde o kompromisní řešení, které především obnoví sousedské vztahy na obou stranách hranice, které těžba, respektive její chystané rozšíření narušilo.

Naopak za fiasko označil dohodu Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná, tedy z osady, která leží na samé hranici dolu a kde už ztrátu vody pociťují. Podle něj česká strana podepsala nevýhodnou dohodu, ačkoliv měla v ruce trumfy v podobě rozhodnutí evropských orgánů, které se ve sporu postavily za Českou republiku

„Já nechci být přehnaně kritický, ale jsme v situaci, kdy nám dala za pravdu Evropská komise, Soudní dvůr Evropské komise, generální advokát Soudního dvora Evropské komise řekl, že ta těžba byla nelegální, dokonce před několika dny polský soud zrušil posouzení vlivu na životní prostřední. A tuhle chvíli my jsme podepsali pro nás takhle nevýhodnou smlouvu,“ tvrdí Starec.

Podle vedení kraje dohoda naopak dává České republice do rukou nástroje, které jsou pro ochranu vody a ovzduší účinnější, než příkazy Soudního dvora EU. Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka z České pirátské strany je to třeba možnost zastavit těžbu v okamžiku, kdy dojde k určité míře úniku a rychlému poklesu vody.

Proti dohodě už 3. února před Úřadem vlády vystoupili zástupci organizace Greenpeace, kteří požadovali, aby Česko žalobu nestáhlo. Stažení žaloby podmínil český premiér zaplacením slíbených 45 milionů euro.

Ve hře je také pokuta, kterou evropský soud Polsku udělil už v roce 2021. Ta v současné době dosahuje už 68,5 milionů eur, což je přes 1,6 miliardy korun. Polský premiér Morawiecki ale 3. února 2022 oznámil, že se proti ní chce u evropského soudu odvolat.