Rozhledny: Slovanka, jako nejstarší česká železná rozhledna, má kořeny ve Vídni

9 fotografií

Tři odbory Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory se před víc než 130 lety, v lednu roku 1887, rozhodly postavit vyhlídku, která by nebyla jen z dřevěných kmenů a trámů. To, že rozhledna stojí na do té doby nevýznamném místě, je zásluha pana Wilhelma Seibta, který vrchu nabídl zdarma pozemek k výstavbě.

Začátkem května 1887 se na Seibtově vrchu konalo první stavební řízení ohledně rozhledny, kde byl ze dvou z předložených projektů vybrán návrh vídeňské firmy Wagner. Jednalo se o 11 metrů vysokou konstrukci, která předtím několik měsíců stála na Světové výstavě železáren ve Vídni. Akci, kromě jabloneckého, janovského a hornokamenického odboru Německého spolku, podpořilo i liberecké ústředí a tak stavba mohla začít.

Ve druhé polovině července roku 1887 dorazilo 5,5 tuny litinových dílů rozhledny od firmy Wagner. Stavba běžela velice rychle i na dnešní poměry. Jeden místní zedník za pár dnů připravil tři metry vysokou kamennou podezdívku a vlastní konstrukci rozhledny sestavil jeden montér se dvěma pomocníky za 17 dnů.

Slavnostní odhalení rozhledny na Seibtově vrchu se konalo 14. srpna 1887 a zúčastnilo se ho kolem pěti tisíc lidí. Na dobrovolném vstupném se vybralo více, než stavba stála. Dobové dokumenty hovoří o nákladech 1 978 zlatých a vybraných 3 065 zlatých. Zisk byl vložen do fondu na budoucí údržbu. A právě na údržbu či spíše neúdržbu Slovanka málem skončila.

Hrozba demolice

Po roce 1945 převzal rozhlednu a sousední turistickou chatu Klub československých turistů a rozhledna na Seibtově vrchu dostala jméno Slovanka, stejně se jmenuje i kopec a chata. Další majitel, Dopravní podnik Praha, o rozhlednu nepečoval a věž postupně chátrala. Koncem 80. let byl vstup povolen jen na vlastní nebezpečí a od roku 1997 byla rozhledna nepřístupná. Tehdejším majitelem pozemku byly Pražské služby, které dokonce navrhovaly demolici rozhledny.

Jablonecký stavební úřad naštěstí demoliční výměr nevydal, provedená studie totiž připouštěla rekonstrukci. Na lepší časy se Slovance začalo blýskat v roce 1999, kdy rozhlednu koupilo město Lučany nad Nisou prakticky za cenu šrotu, bylo to 30 000 korun. Ve stejném roce se Slovanka stala technickou památkou.

9.července 1999 bylo založeno Občanské sdružení na záchranu Slovanky. Na jeho žádost Ing. Jan Janota provedl důkladnou analýzu stavu rozhledny a připravil projekt na její rekonstrukci. Vznikla peněžní sbírka, rekonstrukcí prošla nejen železná rozhledna ale i kamenná podstava a 5. července 2000 byla rozhledna Slovanka slavnostně předána veřejnosti.