Liberecká záchranná stanice pro zvířata v nouzi Archa má za sebou další rekordní rok
Záchranná stanice pro zvířata v Liberci v roce 2021 přijala 1 933 zvířat, což je o 133 víc než v přecházejícím náročném roce. Zpět do volné přírody se podařilo vypustit více než polovinu z nich.
Čtěte také
Pracovníci stanice Archa v loňském roce zachraňovali nejen ptáky, nebo králíky, ale i několik zvláštních pacientů. Mezi nimi třeba i želvu bahenní, jediný původní druh želvy v České republice, i desítky králíků. Nový rok teprve začíná a jaký bude, zatím nikdo neví. Možná, že podstatně náročnější, protože Archa rozšiřuje působnost do dalších částí Libereckého kraje.
Naopak počty přijatých psů a koček v útulku libereckého Centra pro zvířata v nouzi Archa poslední dobou klesají. V roce 2021 centrum přijalo zhruba 200 psů a přibližně 300 koček. V klesajícím trendu hraje roli i koronavirová pandemie, kdy si lidé zvířata nechávají jako trvalého společníka.
Podle vedoucí útulku Lenky Čápové se nové majitele pro mazlíčky daří najít nejen při osobní návštěvě, ale i prostřednictvím sociálních sítí.
V centru natáčel redaktor Tomáš Mařas, poslechněte si reportáž.
Související
-
Puštík v autě, ovce a laň na dámském záchodě, želva v lese. Jak se žije záchranářům zvířat
Hostem Ivety Kalátové v pořadu Dopoledne pod Ještědem byla vedoucí Záchranné stanice Archa v Liberci Ivana Hancvenclová.
-
Děti v krkonošských základkách mají nové kamarády. S bodlinami a se zálibou ve hmyzu
Dosud byli ježci, kteří se narodili na podzim, ve vrchlabské záchranné stanici. Úkolem dětí bude o ně pečovat, aby je mohly na jaře vrátit zpět do přírody.
-
Liberecká zoo a botanická zahrada budou patřit pod kraj. Město výměnou získá dva domovy seniorů
Převod schválili zastupitelé města Liberce, už dříve i krajští zastupitelé. Co se ještě mění?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
