Pozůstalí plní přání zesnulých, je to slabina v zákoně, připouští provozovatel pohřební služby
Připravit se na bolestnou událost odchodu nejbližších nejde. I v této těžké životní situaci je ale dobré vědět, jaká jsou práva a povinnosti pozůstalých, a na co myslet při zařizování smutečního obřadu a hlavně při umístění ostatků.
Podle Jaroslava Egrta, provozovatele pohřební služby v Liberci a Jablonci nad Nisou, v případě, kdy proběhne kremace, ať už s obřadem, nebo bez obřadu, je pozůstalým předána urna s ostatky zesnulého, a ti s nimi naloží, jak uznají za vhodné.
„Osobně si myslím, že je to taková slabina v zákoně, který předpokládá, že každý zesnulý skončí na nějakém oficiálním pohřebišti. To, že se tak neděje, je právě tou benevolencí. Když vydáme urnu pozůstalým, oni pak často plní přání zesnulých. Není výjimkou, že mi lidé řeknou, že pohřbívají v Jizerských horách, nebo na Ještědu, ale jsou to i Alpy a moře,“ říká Jaroslav Egrt.
„To například v Německu nepřipadá v úvahu, aby pozůstalí dostali urnu. Můžou nahlásit maximálně hřbitov, kde chtějí, aby urna byla uložena, a pohřební služba se spojí s tím hřbitovem a zařídí to,“ poukazuje na zcela odlišnou situaci u našich sousedů.
Jak se Jaroslav Egrt dostal k provozování pohřební služby a proč si vybral toto povolání? Co je na této práci nejtěžší? Jaké jsou druhy pohřbů? Jak probíhají úkony, které pohřební služba zajišťuje a koho volat, když dojde k úmrtí v rodině, či někoho blízkého? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Rozloučení s blízkými jinak. Na hřbitově ve Vratislavicích nad Nisou chystají dvě nová pietní místa
Stále víc lidí dává před klasickým pohřbem do země a obřadu v kostele, nebo loučením v krematoriu, přednost rozptylu a soukromému obřadu.
-
Od první kremace u nás uplynulo 100 let. Žehem se nechal pohřbít Liberečan
Je to na den přesně sto let, kdy se v nově vzniklém Československu začalo v libereckém krematoriu pohřbívat žehem.
-
Stolování na hrobech i pečení kostí. Nejen o Dušičkách s etnoložkou Vladimírou Jakouběovou
Proč dávali lidé na dušičky do lampy máslo? Proč se dávalo na hroby zemřelých pečivo? O lidových zvycích na Všechny svaté a na Dušičky nám vyprávěla Vladimíra Jakouběová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
