Kameny z Ciboušova uchvátily nejen Karla IV., ale i Štěpánku ze Bzí. V její dílně z nich vznikají šperky
V rodině Štěpánky Kurfiřtové z Železnobrodska má broušení kamenů a šperkařství stoletou tradici. Za tu dobu vznikly tisíce šperků, včetně korunek, které zdobily české Miss.
Kameny z krušnohorského naleziště Ciboušov, které zdobí stěny místností pro korunovační klenoty v katedrále sv. Víta a na Karlštejně, uchvátily kdysi Karla IV., teď Štěpánku Kurfiřtovou ze Bzí. Použila je například na nejnovější kousek, pánskou korunu.
„Je to, řekla bych, docela unikát, pánská koruna má symbolizovat propojení doby Karla IV. a ty minerály, které můžete spatřit dodneška v kaplích, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Chtěli jsme propojit historii a um brusičských mistrů se současnou mistrovskou prací,“ popisuje korunu Štěpánka Kurfiřtová.
V její dílně je k vidění i původní kámen z Ciboušova, kde byly vytěženy kameny pro katedrálu a pro Karlštejn. „Můj tatínek se v roce 1982 až 1983 podílel na výzkumu toho naleziště, přesně v té době byly kameny vytěženy, a já jsem použila na výrobu korunky pokračující kusy,“ dodává šperkařka.
Kámen se nejprve musí seříznout na plát, co se s ním dějte poté? Co se stalo se zbytky kamenů? A kdo korunu hlídí? Poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
