Je to jiné, než když to jen čtu v učebnici. Studenti ze Semilska natáčeli příběhy pro Paměť národa
Pět životních příběhů zaznamenali pro projekt Post Bellum Paměť národa žáci a studenti pětice škol na Semilsku. Na závěrečné prezentaci jednotlivých pamětnických příběhů natáčela redaktorka Jana Švecová.
Zemědělci, televizní opravář, ředitel nemocnice a také zakladatel pěveckého sboru Jizeran. Pětici mužů spojují životní příběhy, které pro Paměť národa sesbírali žáci a studenti základních škol a gymnázií v Jilemnici, Turnově a v Semilech.
„Já jsem chodil do školy za války, a vypravoval jsem, jaká škola byla v Semilech. Za jakých okolností tenkrát učitelé učili a jak se učitelé k nám chovali,“ popsal svou účast v projektu bývalý televizní opravář František Tomíček.
„Zlobili jsme, samozřejmě. Měli jsme tělesně tresty, klečeli jsme na stupínku, dostávali jsme rákoskou. A když jsme byli po škole, to byl nejtěžší trest, tak s námi pan učitel, nebo paní učitelka byli. A doučovali nás, opravdu dbali na to, aby národ něco věděl,“ zavzpomínal jeden z pamětníků v jednom z příběhů, který pro projekt Paměť národa objevily a natočily děti ze ZŠ Ivana Olbrachta v Semilech.
Kromě Františka Tomíčka studenti zpovídali také zakladatele společnosti Agro Rubín Jiřího Hybnera, jilemnického rodáka Milana Soukupa, někdejšího ředitele semilské nemocnice Miroslava Holuba a učitele a zakladatele pěveckého sboru Jizeran Jaroslava Vávru.
Vedle příběhů o zabírání soukromého majetku zemědělcům po roce 1948 se žáci a studenti základních škol a gymnázií dozvěděli také mnohé o invazi v roce 1968 i následné normalizaci.
Jak na ně příběhy zapůsobily?
„Víc jsme si uvědomili, že máme svobodu, můžeme se rozhodovat, kde budeme studovat, co budeme dělat, že nás nikdo nekontroluje.“
„Trochu nám to rozšířilo obzory, víme, co se dělo a dokážeme si spojit s tím víc věcí, než když to jen vidíme napsané v učebnici, nebo na nějaké prezentaci.“
„Je to mnohem zajímavější, než když si to čtu. Ten člověk mi to hezky vysvětlí, ten příběh jakoby žiji a vcítím se, je to obří rozdíl.“
Takto účast v projektu komentovaly Eliška a Charlotte ze semilského gymnázia.
A jejich spolužák Daniel přiznal, kdy ho při poslechu příběhů nejvíc zamrazilo: „Pan Vávra mluví o okupaci, že jeho otec přišel do pokoje a řekl, ‚Okupují nás. Za chvíli budu povolán do války‘. Proč si myslel, že se postaví vojensky?“
Vzpomínky rodáků ze Semilska a okolí jsou součástí projektu Paměti národa. Jednotlivé jsou na webových stránkách společnosti Post Bellum.
Související
-
Kdo nepozná minulý „ismus“, spíš se stane obětí jiného „ismu“, říká spisovatel Vejražka
Lidé mají krátkou paměť, je důležité připomínat hrůzy minulých režimů. To jsou slova spisovatele Lubomíra Vejražky, který se věnuje putování za osudy politických vězňů.
-
Příběhy našich sousedů: Život paní Marie změnila nevinná kolize se sovětskou vlajkou
Studentky Gymnázia Rumburk přijely do studia Českého rozhlasu Liberec režijně dokončit reportáž pro organizaci Post Bellum, která zaznamenává svědectví pamětníků totality.
-
Paměť národa: V areálu liberecké univerzity stojí rozstřílená auta z ukrajinského města Irpiň
24. února uplyne jeden rok od začátku ruské agrese Ukrajině. V Liberci výročí připomíná výstava rozstřílených aut z města Irpiň, která je v areálu liberecké univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.