Je to jiné, než když to jen čtu v učebnici. Studenti ze Semilska natáčeli příběhy pro Paměť národa

Zemědělci, televizní opravář, ředitel nemocnice a také zakladatel pěveckého sboru Jizeran. Pětici mužů spojují životní příběhy, které pro Paměť národa sesbírali žáci a studenti základních škol a gymnázií v Jilemnici, Turnově a v Semilech.

„Já jsem chodil do školy za války, a vypravoval jsem, jaká škola byla v Semilech. Za jakých okolností tenkrát učitelé učili a jak se učitelé k nám chovali,“ popsal svou účast v projektu bývalý televizní opravář František Tomíček.

„Zlobili jsme, samozřejmě. Měli jsme tělesně tresty, klečeli jsme na stupínku, dostávali jsme rákoskou. A když jsme byli po škole, to byl nejtěžší trest, tak s námi pan učitel, nebo paní učitelka byli. A doučovali nás, opravdu dbali na to, aby národ něco věděl,“ zavzpomínal jeden z pamětníků v jednom z příběhů, který pro projekt Paměť národa objevily a natočily děti ze ZŠ Ivana Olbrachta v Semilech.

Kromě Františka Tomíčka studenti zpovídali také zakladatele společnosti Agro Rubín Jiřího Hybnera, jilemnického rodáka Milana Soukupa, někdejšího ředitele semilské nemocnice Miroslava Holuba a učitele a zakladatele pěveckého sboru Jizeran Jaroslava Vávru.

Vedle příběhů o zabírání soukromého majetku zemědělcům po roce 1948 se žáci a studenti základních škol a gymnázií dozvěděli také mnohé o invazi v roce 1968 i následné normalizaci.

Jak na ně příběhy zapůsobily?

„Víc jsme si uvědomili, že máme svobodu, můžeme se rozhodovat, kde budeme studovat, co budeme dělat, že nás nikdo nekontroluje.“

„Trochu nám to rozšířilo obzory, víme, co se dělo a dokážeme si spojit s tím víc věcí, než když to jen vidíme napsané v učebnici, nebo na nějaké prezentaci.“

„Je to mnohem zajímavější, než když si to čtu. Ten člověk mi to hezky vysvětlí, ten příběh jakoby žiji a vcítím se, je to obří rozdíl.“

Takto účast v projektu komentovaly Eliška a Charlotte ze semilského gymnázia.

A jejich spolužák Daniel přiznal, kdy ho při poslechu příběhů nejvíc zamrazilo: „Pan Vávra mluví o okupaci, že jeho otec přišel do pokoje a řekl, ‚Okupují nás. Za chvíli budu povolán do války‘. Proč si myslel, že se postaví vojensky?“

Vzpomínky rodáků ze Semilska a okolí jsou součástí projektu Paměti národa. Jednotlivé jsou na webových stránkách společnosti Post Bellum.