Je to jako zákopová válka, říká botanik o boji s invazivními rostlinami v Českém ráji

2. červen 2025

Bolševník, akát, netýkavka, křídlatka, ale i rukevník či pajasan žláznatý, to je několik názvů, které netěší botaniky, ani návštěvníky Českého ráje. Jsou to invazivní rostliny, které mění naši přírodu.

V České republice je kolem 1 600 nepůvodních druhů rostlin, mimo jiné jsou to i brambory či paprika. Několik desítek z nich se začalo nekontrolovatelně šířit a měnit náš ekosystém. V Českém ráji je na mnoha místech k vidění například rostlina s drobnými žlutými kvítky.

„Je to brukvovitá rostlina, rukevník východní, a je velmi podobná řepce. Máme tady i několik našich druhů, které jsou řepce podobné, ale tento rukevník se v posledních 10 letech tady mezi Malou Skálou a Turnovem, v loukách okolo Jizery, hodně rozšiřuje a začíná se více objevovat. A samozřejmě částečně mění porost a chová se invazivně,“ vysvětluje botanik Jan Višinský.

„A většinou ten invazivní druh nic nechce žrát. Dobře konkuruje, výrazně roste a zastíní původní porost. Může to být problém křídlatky a netýkavky anebo již velmi známého bolševníku velkolepého,“ dodává.

V lokalitě je další velké seskupení nepůvodních rostlin, akáty a pod nimi zmíněná křídlatka. „Tady už se dostáváme opravdu na desítky metrů čtverečních, až na ary, a pod tou křídlatkou opravdu nic neroste. V tuto chvíli je to víceméně taková zákopová válka. Dříve lidé v krajině více hospodařili, například břehy se sekaly až k vodě a bylo možné udržet je relativně čisté. V místech, kde je to neudržované, tam to často bují nepůvodními až invazivními druhy,“ říká u dalšího místa zarostlého invazivními rostlinami.

Pod zámkem Hrubý Rohozec je vidět, že ochránci přírody zasáhli. „Tady je jedno z prvních ohnisek na Turnovsku, druhé je u Mnichova Hradiště podél dálnice. Pajasan žlaznatý, který je taky, podobně jako akát, invazivní druh, který vypouští inhibitory růstu pro ostatní kytky a dokáže vytvořit takové porosty, že vlastně ochudí druhou skladbu kolem sebe a je to nebezpečný invazivní druh. Tady jsme ho v určité výšce zakrátili a drobným štětečkem jsme ránu potřeli herbicidem,“ popisuje Jan Višinský, jak se s invazivními rostlinami snaží ochránci přírody bojovat.

Poslechněte si reportáž z Českého ráje.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.