Jak se zbavit akátu? Pokácení nestačí, upozorňuje lesník
Mezi nejrozšířenější nepůvodní dřeviny nejen v Českém ráji patří trnovník akát. Jeho schopnosti mu umožňují dobře přežít nepříznivé podmínky a potlačovat původní ekosystémy. Zbavit se akátových porostů ale není vůbec jednoduché.
Bílé květy medonosného trnovníku akát jsou k vidění po celé republice i Evropě. Nepůvodní dřevina z Ameriky dělá starosti ochráncům přírody i v Českém ráji, kde obsadila řadu kopečků sopečného původu a potlačila původní teplomilné ekosystémy.
Zbavit se akátu ale není jednoduché, jak zjišťoval redaktor Jaroslav Hoření na Vyskři, kam se vydal s lesníkem CHKO Český ráj Jiřím Joklem.
„Kdo někdy s akátem bojoval, tak ví, že pokud se dospělé stromy bez jakékoliv předchozí přípravy pokácí, dojde k doslova bouřlivému kořenovému zmlazení. Akát vyžene mnoho kořenových výmladků a až ve vzdálenosti 15 metrů od kmene udělá souvislý porost malých akátů, který je podstatně horší než ten původní strom, který tam byl,“ upozorňuje lesník.
Nejúčinnější metodou, která existuje, v místech, kde je to možné, je podle něj navrtání kmene. „Do kmene vzrostlejších akátů se silnějším vrtákem navrtají šikmé otvory asi 10 cm od sebe, které se zaplní herbicidem. Aplikace se musí provádět na konci léta po odkvětu, kdy už strom zatahuje mízu do kořenů, kořeny postupně odumřou. Je důležité, aby strom zůstal ještě rok, dva na stanovišti. Minimální doba na odumření kořenového systému jsou dva měsíce,“ popisuje způsob, jak se invazivního stromu efektivně zbavit.
Potlačování akátu je součástí plánu péče o CHKO Český ráj stejně jako potlačování dalších nepůvodních dřevin jako například borovice vejmutovky nebo dubu červeného. Akát je z nich nejúpornější a nejrozšířenější.
A jak se daří akáty likvidovat ve Vyskři? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.