Jak se tvoří vitráže, i jak se opravují ty historické, o tom nám vyprávěl jejich restaurátor David Roskovec

K tomu se dostal zcela náhodou na konci studií na železnobrodské sklářské škole. „Čtvrťák byl poznamenanej takovým lehkým mrazením z maturity, a potom starostí, co vlastně budu po maturitě dělat. Když přišel třídní a oznámil nám, že pražská obnova památek shání do mladoboleslavského ateliéru, kde se dělají vitráže, tři kluky, tak to bylo vlastně vysvobození. Tři jsme se přihlásili a už v srpnu jsme měli rázítko zaměstnavatele," vzpomínal David Roskovec na krok, který v roce 1986 určil jeho budoucí profesní dráhu.

Svatá Ludmila a svatý Václav na vitráži od Alfonse Muchy ve Svatovítské katedrále|foto:Shutterstock

Od té doby se výrobě nových i opravám vitráží věnuje téměř neustále. Nových vitráží se ale v současnosti prý dělá málo, takže se v dílně Davida Roskovce věnují spíše restaurování těch historických. A těch je podle něj dost, vitráže totiž byly nejspíše prvními zasklenými okny.

„Tím, že nedokázali pravděpodobně vyrobit dostatečně velká skla do těch poměrně velikých okenních otvorů, tak potřebovali něčím překlenout ty spoje mezi těmi jednotlivými skly. A buď to to řešili nějakou dřevěnou příčkou, anebo právě tím olovem, které bylo dostatečně měkké a mohlo kopírovat tvary těch skel. A mohla se tam i kombinovat barevná skla, a to vnášelo mysticitu do toho církevního prostoru," přiblížil David Roskovec. Kromě středověkých oken v kostelích a chrámech byly vitráže populární například v secesi.

A o čem byla ještě ve studiu Českého rozhlasu Liberec řeč? Moderátor Pavel Kudrna se zeptal například na techniku tvorby nové vitráže. David Roskovec popsal i způsob, jak se restaurují historicky cenné vitráže včetně toho, jak je dostat z dané památky do restaurátorské dílny. Poslechněte si celý rozhovor.