Staré hodinové stroje se u nás zachovaly díky nezájmu o ně, říká muž, který je restauruje

Čtěte také

Ručičky, ty už jsou třešinkou na dortu. Hodinář Marek dokončuje hodiny ve věži kunratického kostela

Naše země je výjimečná v tom, že máme funkční historické věžní hodiny. „Paradoxně za to vděčíme minulému režimu. Komunisté moc sakrálním památkám nepřáli, kostely stály zcela mimo jakoukoliv péči a díky tomu se staré stroje zachovaly a dnes se restaurují,“ potvrzuje Jan Marek.

„Třeba v západních zemích už tyto stroje byly dávno nahrazeny elektrickými systémy, v tom je Česká republika unikátní, že těch starých věžních strojů tady máme opravdu víc,“ dodává restaurátor, který aktuálně pracuje na opravě věžních hodin na kostele svaté Anny v Jeřmanicích.

„Většinou to je tak, že nám zavolají z obce nebo z církve, takže tam jedete a podíváte se, jak to vypadá, co se ze stroje zachovalo, co chybí. Často chybí zvony nebo odbíjející cimbály. Pak pošlete restaurátorský záměr, a pak se většinou čeká, protože nějaké peníze to stojí, obce většinou jdou cestou dotací nebo sbírek. Od prvotního kontaktu můžou uběhnout až dva, tři roky, než se to zrealizuje,“ popisuje restaurátor, co předchází samotné opravě věžních hodin.

A jak restaurátorovi hodin ubíhá čas? „Hodně rychle,“ směje se Jan Marek. „Záleží, jak moc musím plnit termíny a kolik práce je. Teď ke konci roku toho bylo opravdu hodně, už je to lepší. Už se zase těším, protože opravuji hodiny i stolní a nástěnné obyčejným lidem, co za mnou přijdou, že se jim budu moct věnovat.“

Kdo Jana Marka k restaurování věžních hodin přivedl? Co všechno už opravoval? Jak vypadá samotná oprava hodinového stroje? Dostal se někdy k hodinám, u kterých si nebyl jistý, zda jdou vůbec opravit? Poslechněte si záznam rozhovoru.