Od narození Ivana Olbrachta uplynulo 140 let. Odkaz semilského rodáka je ale problematický, říká ředitel tamního muzea

Před 140 lety se v Semilech v čísle popisném 2 narodil Kamil Zeman, později známý jako Ivan Olbracht. Z jeho rodného se v 1960 stalo muzeum, které barokní objekt zachránilo. Kromě muzea připomíná spisovatele Ivana Olbrachta a jeho otce Antala Staška v Semilech sousoší Sedící muži, a po Olbrachtovi je pojmenované i gymnázium, základní škola i ulice.

Z jeho děl jsou dodnes v širším povědomí hlavně ta, která se dočkala filmové adaptace. Dodnes je například populární muzikál Divadla na provázku Balada pro banditu, který vznikl právě na motivy Olbrachtova románu Nikola Šuhaj loupežník. Díky filmovému zpracování z roku 1995 je známá i povídková sbírka Golet v údolí, která zobrazuje životy Židů z Podkarpatské Rusi. Ivan Olbracht napsal jako komunista i řadu angažovaných románů, ze kterých je asi nejznámější Anna Proletářka. Čtou se i tato díla?

„Dotazoval jsem se u nás v knihovně a odpověď mě nepřekvapila. Obecně se málo čte a Olbracht se už nečte vůbec. Jeho odkaz zůstává poměrně problematický a kontroverzní, i s ohledem na jeho žurnalistické a politické působení, hlavně po roce 1945 na ministerstvu informací u Václava Kopeckého,“ komentoval ředitel Muzea a Pojizerské galerie v Semilech Miroslav Šnaiberk, který se životem slavného semilského rodáka zabývá.

Otazníky provázejí Olbrachtův život už za druhé světové války, kterou jako poloviční Žid a levicový intelektuál přežil v poklidu v jižních Čechách. Po roce 1948 získal místo na ministerstvu informací a až do své smrti patřil mezi prominentní členy komunistické strany. 

„Je to možná i výzva pro historiky, podívat se na tyto osobnosti více kriticky a uvědomit si, jakou roli sehrávala levicová intelektuální elita v obracení kurzu Československa směrem k Sovětskému svazu. Kdo si dneska přečte Obrazy soudobého Ruska od Olbrachta z roku 1920, tak by mohl říct, že je to taková učebnice fake news,“ doplnil Miroslav Šnaiberk.