Děti, které nepoznaly svět. 11 jmen na pomníku v místě bývalého internačního tábora v Liberci
V Liberci v zatáčkách pod sídlištěm Kunratická, nad křižovatkou U Lomu, stojí od 22. února 2024 vysoký pomník s 11 jmény. Připomíná děti zavražděné za druhé světové války.
15. března 2024 uplynulo 85 let od začátku okupace Československa nacistickým Německem. Důsledky druhé světové války, která začala o několik měsíců později, připomíná mimo jiné i žulový pomník nedaleko libereckého lomu. Jsou na něm jména 11 zavražděných romských dětí.
Anton, Hilda, Max, Raimund, Rudolf, Johann, Fritz, Erika a Erika, Mária, Adolf. Jména šesti z 11 dětí, které nepoznaly svět. Jejich jména jsou teď vytesána do zhruba třímetrového žulového pomníku nedaleko libereckého lomu pod sídlištěm Králův Háj.
„Kámen stojí přímo na místě, kde byl romský tábor, který dokonce tehdy město označilo jako koncentrační. Vznikl tady v roce 1941. Bylo to už několikáté místo internace Romů od podzimu 1938,“ popisuje badatel ze Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.
Podle výzkumů v táboře žilo asi 136 osob a nejspíš 11 tam narozených dětí. Přestože jejich jména znějí německy, byly to romské děti.
„Byli to (obyvatelé internačního tábora, pozn.red.) Romové a Sintové, v podstatě místní obyvatelé, takže je vlastně pochopitelné, že měli německá jména. Když se podíváme do seznamů transportu, většina jmen, bych si dovolil tipnout, že byla německá,“ vysvětluje Ivan Rous.
A dodává, že tábor se stěhoval po různých místech a podmínky v něm byly otřesné: „Tady se tábor skládal z jediného baráku, kde byla menší denní místnost a jinak celý barák byl vyplněn pouze lavicemi, pryčnami, kde vedle sebe spalo až 140, možná 150 osob.“
Ivan Rous také připomíná, že z tohoto pohledu šlo o jeden z nejhorších koncentračních a pracovních táborů, které na Liberecku byly. Jejich celkový počet se jen v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou pohyboval během druhé světové války kolem tří stovek.
Proč je na pomníku jen 11 jmen, když se mluví o víc než stovce obětí? Poslechněte si reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Spejbl & Hurvínek a Zlatá zebra 3
František Nepil -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Kněhyně
Kaczi