Děti, které nepoznaly svět. 11 jmen na pomníku v místě bývalého internačního tábora v Liberci
V Liberci v zatáčkách pod sídlištěm Kunratická, nad křižovatkou U Lomu, stojí od 22. února 2024 vysoký pomník s 11 jmény. Připomíná děti zavražděné za druhé světové války.
15. března 2024 uplynulo 85 let od začátku okupace Československa nacistickým Německem. Důsledky druhé světové války, která začala o několik měsíců později, připomíná mimo jiné i žulový pomník nedaleko libereckého lomu. Jsou na něm jména 11 zavražděných romských dětí.
Anton, Hilda, Max, Raimund, Rudolf, Johann, Fritz, Erika a Erika, Mária, Adolf. Jména šesti z 11 dětí, které nepoznaly svět. Jejich jména jsou teď vytesána do zhruba třímetrového žulového pomníku nedaleko libereckého lomu pod sídlištěm Králův Háj.
„Kámen stojí přímo na místě, kde byl romský tábor, který dokonce tehdy město označilo jako koncentrační. Vznikl tady v roce 1941. Bylo to už několikáté místo internace Romů od podzimu 1938,“ popisuje badatel ze Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.
Podle výzkumů v táboře žilo asi 136 osob a nejspíš 11 tam narozených dětí. Přestože jejich jména znějí německy, byly to romské děti.
„Byli to (obyvatelé internačního tábora, pozn.red.) Romové a Sintové, v podstatě místní obyvatelé, takže je vlastně pochopitelné, že měli německá jména. Když se podíváme do seznamů transportu, většina jmen, bych si dovolil tipnout, že byla německá,“ vysvětluje Ivan Rous.
A dodává, že tábor se stěhoval po různých místech a podmínky v něm byly otřesné: „Tady se tábor skládal z jediného baráku, kde byla menší denní místnost a jinak celý barák byl vyplněn pouze lavicemi, pryčnami, kde vedle sebe spalo až 140, možná 150 osob.“
Ivan Rous také připomíná, že z tohoto pohledu šlo o jeden z nejhorších koncentračních a pracovních táborů, které na Liberecku byly. Jejich celkový počet se jen v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou pohyboval během druhé světové války kolem tří stovek.
Proč je na pomníku jen 11 jmen, když se mluví o víc než stovce obětí? Poslechněte si reportáž.
Související
-
Archeologové odkryli v Liberci zbytky romského koncentračního tábora
Průzkum v zatáčce Kunratické ulice předchází výstavbě sídla záchranky. Za 2. světové války tam byl koncentrační tábor pro Romy a také lágr pro válečné francouzské zajatce.
-
Konec 2. světové války na Liberecku
Zatímco celá Evropa i zámořští spojenci v květnu 1945 slavili konec války, obyvatelé Německa, ale i velké části Sudet, důvody k oslavám neměli.
-
85 let od Mnichovské dohody. Kdo v Sudetech pomáhal rozbít republiku
Co podpisu Mnichovské dohody předcházelo a co přišlo bezprostředně po něm? A proč se k nacistům v Sudetech zpočátku hlásili i Židé? Odpovědi hledá Seriál týdne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
