Děda byl taky švec, byl jsem k tomu vedenej, říká turnovský „kouzelník“
Možná jste si mysleli, že ševci už existují jenom v pohádkách. Ale není tomu tak, redaktor Jaroslav Hoření navštívil ševcovskou dílnu v Turnově.
Prochozená podrážka, rozpáraný šev, roztrhaná nebo prodřená pata, to jsou časté závady, kvůli kterým boty končí v popelnicích. Za starých časů se boty spravovaly, švec byl prakticky v každém městě. Dnes jich už mnoho není, ale jednu krámek s ševcovskou dílnou objevil redaktor Jaroslav Hoření v Turnově.
Jak mu prozradil Dušan Barchánek, mají kolegu „kouzelníka“, který ševcovinu dělá už 20 let. „Děda byl taky švec, byl jsem k tomu vedenej,“ říká Pavel Havrdlík. Vybavení má po dědovi, a jak dodává, je to stará klasika, ševcovské lepidlo a šicí stroj Minerva, lepšího podle něj nic není.
V turnovské ševcovské dílně umí nejen opravovat boty, ale také kabelky či batohy. K ševcovi se chodí i s novými botami, třeba zúžit či rozšířit kozačky nebo rozklepat odírací paty. A co se vyplatí spravovat? Poslechněte si to v reportáži.
Související
-
Splněný sen: Jeden den kovářem
Náš kolega Jan Křemen se pod vedením mistra Pavla Ducháče v jeho kovárně neohroženě pustil do výroby kovového písařského brku. Jak mu to šlo?
-
Kopyta na modro aneb Koňská pedikúra
Ani pandemie koronaviru nezabrání podkováři Jaromíru Čemusovi z Vratislavic nad Nisou v jeho profesi. Jak se správně ošetřují koňská kopyta, zjišťovala Iveta Kalátová.
-
Sklízím každé ráno a každý večer, říká majitelka květinové farmy
Kytice z tradičních druhů květin, jaké znají a mnohdy ještě pěstují naše babičky, dokáže udělat větší radost než ty, které k nám plné pesticidů putují přes půl světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
