Sklářské výrobky z Heřmanic najdete po celém světě. Zakladatel sklárny Josef Novotný i v osmdesáti stále pracuje

„Protože jsem si nemohl vydělávat, jsem stavař, začal jsem chodit po stavbách a zasklívat okna. Tím pádem jsem se začal zaobírat sklem. Dostal jsem se naštěstí mezi partu lidí, které tenkrát v šedesátém osmém z politických důvodů vyhodili ze Skloexportu. Byli na tom obdobně, jenže já jsem měl stálou práci, oni ne. A byla to parta lidí, která mě přivedla ke sklu. Postupně to přerostlo, až jsem se po revoluci v devadesátém roce osamostnatnil. Stavařinu jsem pověsil na hřebík a začal jsem se plně věnovat sklu,“ nastínil svou cestu ke sklářské profesi Josef Novotný.

12 fotografií

„Díky novým technologiím, které tady byly najednou k dispozici, jsme se dostali se výš a výš. A díky svým známostem z minulé stavařské profese, tak mě začali bombardovat a začali mě říkat: dokázal bys vyrobit tuhleto a tuhleto? Já jsem na všechno furiantsky kýval, že by se to dalo nějak zařídit. Tím to začalo, že mě vlastně projektanti, známí, tady liberečtí, hnali pořád dopředu,“ dodal heřmanický sklář.

Lehané sklo

Čtěte také

Sklářské hvězdy: Výtvarníci, designéři a skláři Libereckého kraje

Proces, který k výrobě svých skleněných děl používá, se jmenuje fusing a celý se odehrává uzavřené peci. „Celá ta metoda se jmenuje fusing, česky lehané sklo. Podstata spočívá v tom, že to sklo uvádím do takového medovitého stavu a pomocí různých přísad, komponentů, skleněných, drcených a tak dále, vytváříme základní desku. A to potom přes různé kovové, keramické formy dál tvarujeme. To všechno se děje za nižších teplot, na rozdíl od sklářů, kteří pracují s píšťalami, já pracuji s teplotou do devíti set stupňů,“ přiblížil svou metodu Josef Novotný. Jaký bude výsledný výrobek, ví dnes hlavně díky svým zkušenostem. Chyby by totiž znamenaly ekonomické ztráty.

„Když do pece vložím materiál, který má v mnoha případech cenu mnoha tisíců, tak já už musím hrát do jisté míry na jistotu. Pochopitelně na začátku to bylo trošku složitější, ale postupně se zkušenosti začaly precizovat a nakonec já jsem k tomu napsal takovou knihu poznatků, které už obsahují určité sklářské postupy, které uplatňujeme,“ dodal Novotný.

Heřmanické sklo ve světě

Podle mapy realizovaných zakázek, která visí v heřmanické huti, dodali tamní skláři své výrobky už na všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. „Máme i v několika galeriích po světě nějaké věci, jinak jsme dělali takové prestižní věci, třeba něco pro Lustry Kamenický Šenov, 60 lustrů do Tokia k císaři. Naposledy jsme dělali velkou zakázku do Kazachstánu, do Astany. Pro mě taková duchovní záležitost, že jsem měl skleněnou křížovou cestu tady u kostela v Dětřichově,“ uvedl několik příkladů Josef Novotný.

Osmdesátník Josef Novotný stále ještě pracuje, ale už volnějším tempem. „Už jedu na půl plynu, ale práce mě pořád těší a baví. A vlastně díky tomu, že mám rád práci, kterou jsem miloval, tak se pořád cítím ještě polosvěže. A rád chodím do práce, tak doufám, že mi to nějaký čas vydrží,“ komentoval práci ve svém věku Josef Novotný. Případné návštěvníky prý ještě letos rád provede po své sklárně a galerii. Stačí zajet do Heřmanic, lepší je ale předem se objednat.