Co se děje na obloze při slunovratu. Ředitel iQLANDIE Pavel Coufal se ptal astronoma Martina Gembece
Letní slunovrat letos proběhl 21. června v 9:14 světového času. Co vlastně je slunovrat, proč je jeho termín pohyblivý, i jaký měl význam pro naše předky, se ředitel liberecké iQLANDIE Pavel Coufal v pořadu Setkání u mikrofonu ptal astronoma a vedoucího Planetária v Liberci Martina Gembece.
„Světový čas je čas poledníku, který prochází Londýnem. Je to ten známý, dříve greenwichský střední čas. A my víme, že bylo praktičtější ho později přejmenovat, takže zhruba ve 20. letech 20. století vznikl takzvaný světový čas, což je samozřejmě čas toho greenwichského poledníku, ale je už svázaný s přesnějším měřením času,"vysvětlil astronom Martin Gembec.
„Bylo stanoveno, že ho budeme svazovat s atomovými hodinami a už nikoli jenom tím, jak chodí slunce po obloze,“ dodal s tím, že v Česku máme oproti světovému času plus jednu hodinu, v létě pak plus dvě hodiny. U nás tak letošní letní slunovrat nastal v 11:14.
A co to vlastně je slunovrat? Vrací se Slunce, nebo se vzdaluje? „V tu dobu je Slunce nejvýše na obloze a začíná se vracet níž. Když si představíme, že bychom stáli na pólu, tak bychom měli nad sebou severní nebeský pól a u obzoru bychom měli rovník. Když si ale představíme, že jsme u nás, tak rovník už není na obzoru, ale je výše. Je dokonce 40 stupňů nad naším obzorem a ve chvíli slunovratu je slunce ještě dalších asi 23,5 stupně nahoru. Když to sečteme, tak už jsme opravdu velmi vysoko na obloze. Slunce se pak vrací k nebeskému rovníku, takže v létě je velmi vysoko, potom protne nebeský rovník, a v zimě je pak velmi nízko nad obzorem,“ popsal cesty Slunce po obloze Martin Gembec.
Lidé o letním slunovratu slaví příchod léta, dny po něm už jsou jenom kratší. „Ono je to z astronomického hlediska naopak, protože my už jsme se teď dočkali, kdy je Slunce nejvýše, a ono je to už jenom horší,“ zkonstatoval Martin Gembec.
Proč je datum slunovratu pohyblivé? Jak vypadá slunovrat na zemských pólech? Jak pracovali pravěcí astronomové a jak získal obratník Raka své jméno? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
