K čemu je dobrá matematika při objednávce pizzy? Ředitel iQLANDIE Pavel Coufal se ptal matematika Petra Desenského
Jedním z moderátorů pořadu Setkání u mikrofonu je nově ředitel liberecké iQLANDIE Pavel Coufal, který bude se svými hosty probírat vědecká témata. Jeho prvním hostem byl matematik Petr Desenský, autor nové expozice v libereckém science centru nazvané MatematikUm.
Podle průzkumů oblíbenosti předmětů na základních školách mají děti matematiku relativně rády na prvním stupni, na druhém však oblíbenost tohoto předmětu rapidně klesá. Průzkum z roku 2015 uvádí oblibu matematiky u žáků v 5. třídě 33 procent, v 9. třídě už jen 7 procent. Proč tomu tak je?
„Na tom první stupni je matematika pro děti relativně jednoduchý předmět. Pořád se věnují aritmetice, to znamená sčítání, odčítání, nejsou tam ještě žádná psmenka. Ta matematika zatím není tolik abstraktní, je to pro děti lehce představitelné a uchopitelné. A na druhém stupni se to začne lámat,“ vysvětlil matematik Petr Desenský.
Podle poznatků z vývojové psychologie se abstraktní myšlení začíná rozvíjet zhruba v jedenácti letech, ve čtrnácti ho ale má rozvinuto jen asi šedesát procent dětí. U některých se dál vyvíjí, u některých se ale nerozvine vůbec. A v osmé třídě se začnou učit například mocniny, kde čísla doplňují i písmena, a s tím pak můžou mít děti bez dostatečně rozvinutého abstraktního myšlení problém.
Řešením může podle Desenského být změna výuky matematiky tak, aby nebyla tolik abstraktní, ale aby si děti pod vzorci a poučkami dokázaly představit i jejich účelné použití v životě. Právě tak je koncipovaná nová interaktivní expozice v liberecké iQLANDII MatematikUm, jejímž autorem je právě Petr Desenský.
„Chceme se zaměřit hlavně na děti druhého stupně základních škol, vzít ta témata, která jsou hodně abstraktní a zhmotnit jim je. Vyrobili jsme proto hodně obřích didaktických pomůcek, kdy jsme ty pro ně často těžce představitelné věci, které často musí učitel simulovat pomocí propisky a třídnice, tak jsme na to vyrobili velké exponáty, takže děti můžou přijít a osahat si to,“ přiblížil Petr Desenský.
Expozice je sice primárně určená pro druhý stupeň, ale svá témata na ní najdou mladší i starší žáci. Například derivace je podle něj na expozici vysvětlena pomocí hlavně děla, kde si děti můžou spočítat pomocí této funkce dopad střely ve vybraném úhlu hlavně.
A o čem byla ještě řeč? Třeba o tom, jestli je matematika věda umělá, nebo jestli ji najdeme někde v přírodě. A samozřejmě i o tom, jak můžeme matematiku použít v běžném životě, třeba při rekonstrukci domu, nebo při objednávce pizzy. Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Radim Nyč: Na Jizerské 50 je ředitelem tratí, nikdy ji ale neběžel. Zato má bronz z Calgary
Kolega Pavel Petr si do Setkání u mikrofonu pozval bronzového medailistu ze zimních olympijských her v Calgary 1988, bývalého reprezentanta v běžeckém lyžování Radima Nyče.
-
Krajina vás navádí. Člověk jen pozoruje a komentuje, prozrazuje vlastivědný badatel Marek Řeháček
Marek Řeháček, vystudovaný právník, pracuje jako tajemník na radnici města Jablonce nad Nisou a z našeho vysílání ho znáte jako průvodce pořadem Křížem krajem.
-
Divadlo, revoluce i Monty Pythoni. Václav Helšus si k mikrofonu pozval režiséra Petra Palouše
Novou posilou pořadu Setkání u mikrofonu je herec Václav Helšus, který patří k nejvýraznějším tvářím libereckého Šaldova divadla. Právě tam se potkal se svým prvním hostem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.