Když má tygr zarostlý dráp, čeká vás velká akce, říká o léčbě zvířat v zoo veterinář Vladimír Jurek
Foukačky, lasa, narkotizační pušky. I takové jsou pomůcky veterináře, který léčí divoká zvířata. A to nejen ta volně žijící v přírodě, ale i ta v zoologických zahradách. Právě tím se zabývá Vladimír Jurek, kterého si do Setkání u mikrofonu pozval jeden z moderátorů pořadu, ředitel Zoo Liberec David Nejedlo, který je také veterinář.
„Zoologická zahrada, to je výzva. Jestliže máte zarostlý dráp u kočky na klinice, tak je to záležitost na pět minut. Kdežto když má zarostlý dráp tygr, tak to znamená velkou akci spojenou s imobilizací, potom vlastní úkon je taky krátký, ale už to není taková legrace,“ přiblížil Vladimír Jurek s tím, že při práci se zvířaty v zoo nikdy neví, co ho čeká, a proto musí často improvizovat. Jeho spolupráce s libereckou zahradou začala před lety, když si po vzoru zoo veterinářů vyrobil doma foukačku, aby tak mohl na dálku podávat medikamenty svým zvířecím pacientům.
„V našich poměrech jsem dokázal napodobit něco, co se se v té době dováželo ze Západu za drahé peníze. Začal jsem to používat u nás na obvodě při aplikaci látek pro krávy, kdy odpadla pracná fixace a tak dále,“ zavzpomínal Vladimír Jurek. To zaujalo tehdejšího veterináře liberecké zahrady Petka Dimitrova, se kterým pak začal Vladimír Jurek spolupracovat a po jeho odchodu do důchodu ho v zoo nahradil. Od té doby vychoval i další následovníky péči o chovaná zvířata, jedním z nich je i současný ředitel zahrady David Nejedlo.
Vladimír Jurek se vývojem distančních anestetických zbraní a střel zabývá dlouhodobě a dodává je i dalším kolegům v oboru. Kromě aktivního používání narkotizačních střel, foukaček či pušek používá Vladimír Jurek při práci také laso. Původně do něj také chytal dobytek, dnes ale s jeho pomocí znehybní zvíře v zoo, které potřebuje vyšetřit nebo léčit.
„Dnešní člověk, když vidí podobnou akci, tak si myslí, že se jedná o týrání zvířat. My ale samozřejmě chytáme zvířata taková, u kterých si to můžeme dovolit. Ta to snesou a je to pro ně méně stresu, když je odchytíme, odebereme krev a zase ho pustíme. Anesteziologové vědí, že lidský mozek po narkóze něco ztratí a trvá třicet dní, než se vrátí na svoji předchozí úroveň. Takže nemůžeme říct, že by pro ta zvířata byla imobilizace medikamentózní šetrnější než odchyt do lasa. Jde jen o to, aby se všichni lidi naučili, co mají dělat, a aby ten veterinář, nebo ten kdo bude lasovat, aby trénoval, byl šikovný a aby měl úspěšnost,“ osvětlil Vladimír Jurek.
Kromě veterinární péče o zvířata v zoo léčí Vladimír Jurek také zvířata domácí, hospodářská, i ta volně žijící v přírodě. Jaký je v jednotlivých typech veterinární péče rozdíl? V čem chybují chovatelé psů? Při jakých akcích je potřeba veterinář ve volné přírodě? A jak vidí budoucnost divoké přírody? V čem vidí smysl zoologických zahrad? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Fascinuje mě, že člověk dokáže něco vyrobit, baví mě poznávání, říká herečka Markéta Tallerová
Ve Setkání u mikrofonu byla hostem herečka Šaldova divadla Markéta Tallerová, kterou si pozvala její kolegyně a jedna z moderátorek pořadu Veronika Korytářová.
-
Oživil Vratislavickou kyselku a vyzná se v chutích vody. Naším hostem byl Jan Vokurka z firmy Kitl
Pozvání do Setkání u mikrofonu od Pavla Kudrny přijal Jan Vokurka, majitel firmy Kitl, která lidem vrátila Vratislavickou kyselku.
-
Nicnedělání nepomůže, říká terénní ochranář liberecké zoo. Ohroženým zvířatům pomáhá v Africe i Asii
Zoo Liberec se nevěnuje jen chovu ohrožených zvířat, ale i jejich ochraně ve volné přírodě. V Setkání u mikrofonu o tom vyprávěl terénní ochranář Pavel Zoubek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
