Když má tygr zarostlý dráp, čeká vás velká akce, říká o léčbě zvířat v zoo veterinář Vladimír Jurek

„Zoologická zahrada, to je výzva. Jestliže máte zarostlý dráp u kočky na klinice, tak je to záležitost na pět minut. Kdežto když má zarostlý dráp tygr, tak to znamená velkou akci spojenou s imobilizací, potom vlastní úkon je taky krátký, ale už to není taková legrace,“ přiblížil Vladimír Jurek s tím, že při práci se zvířaty v zoo nikdy neví, co ho čeká, a proto musí často improvizovat. Jeho spolupráce s libereckou zahradou začala před lety, když si po vzoru zoo veterinářů vyrobil doma foukačku, aby tak mohl na dálku podávat medikamenty svým zvířecím pacientům.

Veterinář a ředitel Zoo Liberec David Nejedlo a jeho host v Setkání u mikrofonu veterinář Vladimír Jurek|foto:Michal Balák, Český rozhlas

„V našich poměrech jsem dokázal napodobit něco, co se se v té době dováželo ze Západu za drahé peníze. Začal jsem to používat u nás na obvodě při aplikaci látek pro krávy, kdy odpadla pracná fixace a tak dále,“ zavzpomínal Vladimír Jurek. To zaujalo tehdejšího veterináře liberecké zahrady Petka Dimitrova, se kterým pak začal Vladimír Jurek spolupracovat a po jeho odchodu do důchodu ho v zoo nahradil. Od té doby vychoval i další následovníky péči o chovaná zvířata, jedním z nich je i současný ředitel zahrady David Nejedlo.

Vladimír Jurek se vývojem distančních anestetických zbraní a střel zabývá dlouhodobě a dodává je i dalším kolegům v oboru. Kromě aktivního používání narkotizačních střel, foukaček či pušek používá Vladimír Jurek při práci také laso. Původně do něj také chytal dobytek, dnes ale s jeho pomocí znehybní zvíře v zoo, které potřebuje vyšetřit nebo léčit.

„Dnešní člověk, když vidí podobnou akci, tak si myslí, že se jedná o týrání zvířat. My ale samozřejmě chytáme zvířata taková, u kterých si to můžeme dovolit. Ta to snesou a je to pro ně méně stresu, když je odchytíme, odebereme krev a zase ho pustíme. Anesteziologové vědí, že lidský mozek po narkóze něco ztratí a trvá třicet dní, než se vrátí na svoji předchozí úroveň. Takže nemůžeme říct, že by pro ta zvířata byla imobilizace medikamentózní šetrnější než odchyt do lasa. Jde jen o to, aby se všichni lidi naučili, co mají dělat, a aby ten veterinář, nebo ten kdo bude lasovat, aby trénoval, byl šikovný a aby měl úspěšnost,“ osvětlil Vladimír Jurek.

Kromě veterinární péče o zvířata v zoo léčí Vladimír Jurek také zvířata domácí, hospodářská, i ta volně žijící v přírodě. Jaký je v jednotlivých typech veterinární péče rozdíl? V čem chybují chovatelé psů? Při jakých akcích je potřeba veterinář ve volné přírodě? A jak vidí budoucnost divoké přírody? V čem vidí smysl zoologických zahrad? Poslechněte si celý rozhovor.