Jak se žije šlechticům: Na návštěvě u hraběte Františka Kinského
Pozval vás už někdy někdo na svůj zámek? Redaktor Pavel Petr to štěstí měl a rád se o to podělí. Vstupte s ním do Nového zámku v Kostelci nad Orlicí hraběte Františka Kinského.
Čtěte také
„Maria František Jan Emanuel Silvestr Alfons, příjmením Kinský, a pokud plné příjmení, tak z Vchynic a Tetova,“ představil se na požádání celým svým jménem hostitel tohoto dílu pořadu Setkání u mikrofonu. „Ale říkejte mi ‚pane Kinský‘,“ dodal s úsměvem.
Se šlechtickým rodem Kinských je spojen erb, tři stříbrné vlčí zuby na červeném štítě. V roce 1992 byl rodu navrácen majetek včetně Nového zámku a jeho rekonstrukce trvala dlouhých dvanáct let.
V dobách totality pracoval František Kinský i v Československé televizi, a do té České se vrátil, provází diváky cyklem Modrá krev. A je průvodcem i návštěvníkům svého Nového zámku.
Jaká je historie šlechtického rodu Kinských a kde všude členové rodu žijí? Jaké bylo dětství malého šlechtice? A jak vznikla spolupráce s klavíristou Matyášem Novákem? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
František Kinský: „Který zámek, hrad či historický objekt je na řece Orlici nejhezčí? Všechny!“
Shrnutí putování po zámcích a hradech na Orlici s Františkem Kinským v Kostelci nad Orlicí a profesorem Petrem Vorlem z Univerzity Pardubice v podhradí u Zámku Pardubice.
-
Po stopách šlechtických rodů aneb Co je nového na hradech a zámcích Libereckého kraje
V seriálu týdne se s redaktorem Jaroslavem Hořením můžete vydat na Sychrov, Frýdlant, Zákupy, Grabštejn, Trosky Lemberk, Hrubý Rozhozec, Bezděz, Housku a Valdštejn.
-
Po stopách rodu: Navštivte své nejstarší příbuzné a nahrajte jejich vzpomínky, radí genealog
Kdo by nechtěl znát svůj původ, a dozvědět se informace o svých předcích? Svátečním Hostem Dopoledne pod Ještědem byl genealog Julius Jankovič.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
