Babiččin domácí chléb

„Chléb náš vezdejší“ byl synonymem každodenní potravy i blahobytu. Byl inspirací řady přísloví a zvyků a byl téměř posvátným jak při výrobě, tak i při spotřebě. Měl symbolický obsah o Velikonocích i Vánocích. Pečení chleba se považovalo za obřad a byla mu přisuzována vážnost.

Sníh na svatou Kateřinu podle lidové pranostiky věští vysoké obilí – a to bylo třeba, protože obilí a z něj vyrobené pokrmy byly vždy základem jídelníčku. Naše babičky z nich připravovaly kaše, knedlíky, pekly různé druhy pečiva, například chleba, který v lidovém prostředí nabyl až mytologického významu.

Doma se chleba pekl v určitých dnech, nepekl se nikdy v neděli, podle pověry by v tento sváteční den těsto nevykynulo.

Ingredience:

1 kg žitné mouky (nebo 1/2 kg žitné a 1/2 kg pšeničné)
6 dkg droždí
1 lžíce kmínu,sůl
1 lžíce octa
špetka fenyklu
2 sklenky vody


Jak na domácí chléb?

Připravíme kvásek smícháním droždí s vodou. Do 3/4 kg mouky přidáme sůl, kmín, ocet, vodu a kvásek a vše dobře propracujeme vařečkou. Na těsto nasypeme zbytek mouky a dobře je prohněteme. Připravíme si pekáč, který podsypeme nasucho moukou a na něj vložíme bochánek těsta.

Ve středu bochánku nařízneme křížek a necháme ještě chvíli vykynout. Pak upečeme. Po upečení pomašlujeme chléb osolenou vodou.

Dobrou chuť vám přeje Český rozhlas Liberec a Vladimíra Jakouběová!

Domácí chleba