60 let Krkonošského národního parku

Nejstarší český národní park slaví výročí svého vyhlášení. Co obnáší práce strážce parku, jak vypadá genobanka ohrožených rostlin, proč je důležitá ekologická výchova, i jak je někdy složité najít kompromis mezi zájmy ochránců přírody a stavitelů, odhalí Seriál týdne pod Ještědem.

Čtěte také

Krkonošský národní park slaví 60 let od svého vyhlášení. Na chráněnou oblast a jeho ochranné pásmo dohlíží celkem 19 profesionálních strážců přírody. Na starost mají 550 km čtverečních. Jsou pomocníky pro turisty, ale zároveň se o své území musí starat. Jejich práce je náročná, v terénu jsou za každého počasí a v každou roční dobu.

Pan Petr Kadleček z Harrachova pracoval v krkonošských lesích od roku 1967

V krkonošských lesích pracoval od roku 1967 pan Petr Kadleček z Harrachova. Krkonošský patriot spojil s prací v lesích v okolí Harrachova celý profesní život. Nejprve jako pracovník státních lesů a poté i správy Krkonošského národního parku. V té to dotáhl až na pozici ředitele harrachovské pobočky. I když jak vzpomíná, vlastně o to nestál.

Pro správce KRNAPu patří mezi nejdůležitější výzvy ochránit vzácnou přírodu. I proto mají ve Vrchlabí vlastní genetickou banku. V ní jsou uskladněné statisíce semen rostlin, které ochranáři sebrali na různých místech našich nejvyšších hor. Některé rostliny jsou vysazené v genofondové zahradě, která je u budovy s laboratořemi.

Poměrně závažným tématem je výstavba v nejvyšších českých horách. A někdy je složité najít kompromis mezi zájmy ochránců přírody a stavitelů.

Rozumí krkonošské přírodě, vědí, jak moc je vzácná a jedinečná, a jejich úkolem a posláním je předávat tyto myšlenky nejmladší generaci. Lektoři ekovýchovy Správy Krkonošského národního parku díky pedagogickému vzdělání předávají tyto informace dál, směrem k dětem. Pravidelně jezdí do škol a školek, kde pořádají nejrůznější naučné akce.

autoři: Kateřina Kohoutová , Johana Tománková , reČRoL
Spustit audio

Související