Zvířata v Zoo Liberec dostávají kvůli dostatku energie přes zimu vyšší dávky krmení, výjimku mají sobi
Chovatelé v liberecké zoo zvýšili na zimu zvířatům dávky krmení. Důvodem je snaha zajistit jim v chladných měsících roku dostatečný příjem energie. Víc potravy dostává většina zvířat.
„Řekněme, že v létě se pohybujeme třeba do nějakých deseti patnácti kilo, protože je tam i zelená tráva, třeba pět deset kilo zelené trávy. V zimě ale mají jenom seno, takže se budete pohybovat kolem třiceti, třiceti pěti kilo,“ odhadla výživářka zoologické zahrady Petra Bolechová, o kolik se v zimě zvýšila dávka sena třeba pro koně Převalského.
Zimní sobí dieta
Výjimku mají v liberecké zoo sobi. Ti nyní dostávají speciální granule a lišejník ze severu Evropy, kterým se v tomto období živí ve své domovině. Snížením dávek chovatelé sobům v zimě napodobují jejich přirozené prostředí. „Mají snížené množství potravy, hlavně v rámci obsahu živin a energie. Je to pro ně přirozené, aby fungoval jejich metabolismus tak, jak je nastavený,“ vysvětlila Bolechová.
Granule na podzim a zimu mají podle ní snížený obsah bílkovin a tuku, zároveň mají vyvážený poměr minerálů. Podobně je to v lišejníku, který kupuje liberecká zoo sušený ve Finsku. Při krmení sobů ho zalévají vodou, takže lehce nabobtná a je křehčí.
„V tom lišejníku je to, na co je na zimu připravený jejich organismus a metabolismus. Je tam velmi nízké množství bílkoviny, asi takových šest procent, to je strašně málo. Oni přes léto nebo v období, kdy se nakrmí, tak si vytváří podkožní vrstvy tuku a navíc dokážou velmi dobře recyklovat močovinu, což je vlastně způsob hospodaření s těmi bílkovinami,“ doplnila zooložka.
Sobi se k jarnímu režimu stravování vrací s prvním výraznějším oteplením.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.