Život se zrakovým hendikepem? Můžete dodělat vysokou i podnikat – Tomáš je důkazem

Málokdo si umí představit, s jakými překážkami se slabozrací dnes a denně potýkají. „Než jsem nastoupil v Liberci na vysokou školu, tak jsem se vždy zařadil mezi zdravé lidi a choval jsem se tak. Až tam jsem přišel na to, že mám nějaký hendikep,“ vzpomíná Tomáš Seidl.

„Bez kompenzačních pomůcek bych školu neudělal“

Zvládat čtení velkého množství textů jen se zbytky zraku mu začalo dělat problémy. Pomoc našel u Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Zjistil, že existují kompenzační pomůcky, které umí text přečíst strojovým hlasem. „To mi pomohlo velice. Sice to nekompenzovalo můj hendikep úplně, protože očima čtete daleko rychleji, ale bez těch pomůcek bych školu neudělal,“ říká Seidl.

„Administrativa u podnikání je doslova nechutná“

Vysokou školu zvládl skvěle, na Technické univerzitě dokonce získal uplatnění a tři roky tam učil. Pak ale přišla další nemoc a s ní nutnost práci ukončit. Najít s hendikepem slabozrakosti či sleposti uplatnění na trhu práce se ukázalo jako velmi těžké. A tak se Tomáš Seidl pustil do drobného podnikání a začal prodávat kompenzační pomůcky, které i jemu velmi pomohly. „Podnikání je náročné na administrativu a ta je doslova nechutná,“ shrnuje své zkušenosti s vlastní firmou.

Další uplatnění našel Tomáš Seidl v liberecké pobočce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Liberecký SONS nyní sdružuje na tři desítky hendikepovaných a rádi přivítají další, kterým by mohli pomoci nebo je přizvat ke společnému povídání nebo i výletům. Z těch nedávných určitě stojí za zmínku výlety na Trosky nebo do Bozkovských dolomitových jeskyní.