Z veřejných lázní domovem uměleckých děl: Oblastní galerie Liberec (2. část)

Až do otevření nového plaveckého bazénu (1984) byly lázně jediným krytým bazénem v Liberci. Po roce 1989 zažila budova pohnuté období privatizace, rychlých výměn majitelů, nejistoty a velké devastace.

Městské lázně v Liberci se proměnily na galerii, bývalá bazénová hala

Kdysi to byly Městské lázně Františka Josefa I., kam chodily stovky lidí za pravidelnou hygienou. Byly to jedny z nejmodernějších lázní své doby v Evropě a předobraz dalších takových, jako třeba těch v Ústí nad Labem. Po druhé světové válce ustoupila potřeba každodenní hygieny potřebám rekreačním. A tak lázně více než očistě sloužily výuce plavání.

Město Liberec objekt koupilo v roce 2005 a začala velmi nákladná a hlavně komplikovaná rekonstrukce. O devět let později se začala psát nová historie. Tam kde byly lázně se veřejnosti otevřely dveře do nové galerie, která má dnes renomé uznávané instituce.

autoři: Tomáš Mařas , reČRoL
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová