Po stopách šlechtických rodů: Libereckou Oblastní galerii obsadili Gallasové a Clam-Gallasové
Přesněji řečeno se jedná o stovky exponátů spojených s tímto šlechtickým rodem, tedy Gallasy a Clam-Gallasy. Kromě jiného je tam i úplně zblízka k vidění nejvzácnější z nich, zlatě zářící soška Hejnické madony.
Gotická Hejnická madona, řád zlatého rouna, hraběcí kočár a také obrazy malířů Karla Škréty, Petra Brandla a Antonína Mánesa. To vše najdete v Liberci na výstavě, která je vyvrcholením projektu Národního památkového ústavu, nazvaného Po stopách šlechtických rodů. Návštěvníci se v bazénové hale galerie a dalších prostorách seznámí s historií rodu Gallasů a Clam-Gallasů, který vlastnil panství na severu Čech. Většina vystavených exponátů pochází tak z Frýdlantu, Grabštejna a Lemberka, tedy rodových sídel tohoto šlechtického rodu.
Hlavní kurátor výstavy Vladimír Tregl z Národního památkového ústavu k tomu říká: „Jsou zde předměty, které třeba zatím vystaveny nebyly, které jsou uložené v depozitářích, nebo to jsou předměty, které návštěvník nemá možnost běžně vidět, jako je třeba Hejnická madona."
Z uměleckého řemesla je podle Anny Habánové, která se na přípravě výstavy podílela, velmi zajímavý třeba řád zlatého rouna. Jak řekla, jedná se o nejvyšší vyznamenání, které bylo možné v Rakousku-Uhersku získat. Eduard Clam-Gallas ho obdržel v 19. století.
Naposledy měl tento šlechtický rod v Liberci takto velkou prezentaci na Německočeské výstavě v roce 1906. Výstava v bazénové hale, na ochozu a v přilehlém sále potrvá do 1. března 2020 a pro nevidomé návštěvníky jsou na výstavě připraveny i tři nové hmatové modely rodových sídel těchto šlechticů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
