Vodopád s kohoutkem a čisté prameny najdete v Lužických horách

Vodopád s kohoutkem a čisté prameny najdete v Lužických horách
Křišťálově čisté prameny a jako bonus vodopád. Cílem dalšího putování za prameny Libereckého kraje, které mapujeme v rámci projektu Technické univerzity v Liberci, byly Lužické hory.
Heřmanický vodopád s udávanou výškou 3,5 metru zahlédnete přímo ze silnice z Heřmanic v Podještědí do Krompachu, a když se vydáte lesem do kopce, dojdete i k jeho vydatnému pramenu a dále můžete stoupat na vrchol Hvozd.
Vodovodní kohoutek v lese? Proč ne
U pramene vodopádu najdete vodovodní kohoutek. Sice není funkční, ale pramen je tak čistý, že by se z něj dalo pít, i když to nelze brát jako doporučení. „Všechno je pitelné, ale něco jenom jednou,“ říká s úsměvem profesorka Dana Komínková z České zemědělské univerzity v Praze a pokračuje: „Tady jsme v docela čisté přírodě a ten pramen je kvalitní a silný. Je to opravdu moc pěkný pramen a je radost sem přicházet.“

Čistota vody je v místě díky tomu, že nad prameny jsou lesy a ne pole. „To, že nad námi není zemědělská půda, kde se hnojí, určitě snižuje možnost nějakých střevních potíží,“ vysvětluje Lucie Součková z pražské univerzity.
V rámci projektu mapování pramenů je v okolí Heřmanic sledováno pět pramenů. Výzkumníci z nich odebírají různé vzorky, třeba sedimenty ze dna a zkoumají druhovou diverzitu. Podle druhové rozmanitosti se pak dá pohlížet na kvalitu pramenů a toků. Jednoduše řečeno čím více života, tím lépe. I v Lužických horách ale výzkumy potvrzují, že vody ubývá. „Už minulý rok se nám prakticky ztratily některé prameny a v rámci výzkumu jsme je museli vyměnit,“ dodává Součková.

Fotky z dalšího bádání libereckých vědců a studentů, tentokráte v libereckých Vratislavicích:

Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.