Vlekař je člověk, který pomáhá začínajícím lyžařům vyjet na sjezdovku. Co ještě patří k jeho práci a co vlastně dělá v létě?

13. březen 2025

U vleku stojí trpělivě po celou zimu, ať svítí sluníčko, mrzne nebo fičí. Řeč je o vlekařích, kteří trpělivě pomáhají méně šikovným nebo začínajícím lyžařům bezpečně se vydat vzhůru na sjezdovku. Někteří tuhle práci dělají jako zimní brigádu, jiní celoročně. Jedno ale mají společné - jsou to srdcaři.

A právě za nimi se do skiareálu Severák v Hraběticích na sklonku sezóny vydala redaktorka Jana Švecová, aby zjistila, co všechno musí takový zájemce o tuto práci znát.

„Musí umět trošku komunikovat s lidmi, a aby taky věděl něco o těch strojích. Musí být manuálně zručný, hodně toho vydržet, protože se dělá třeba v zimě skoro furt. A musí ho to bavit, to je nejdůležitější,“ přiblížil vedoucí tamních vlekařů Štěpán Juřík, který je na Severáku už od roku 2000.

„Když skončíme sezónu, tak to uklidíme, sbalíme a děláme údržbu. Tady to zasněžení máme už 22 let, takže se vyměňují třeba trubky nebo děláme nové. Je to celoroční práce. Jsme tady tři zaměstnanci, v sezóně mám asi 40 lidí,“ popsal Juřík.

„Začíná mě to bavit čím dál tím víc, protože už jsem v důchodu,“ komentoval Štefan Kasper, který na Severáku pracuje už 36 let a je tak ve skiareálu nejdéle sloužícím vlekařem. Další do party je opálený vlekař Tonda, který jinak v létě dělá střechy. „Já mám rád hory a mám rád děti. Co víc na to říct?“

Poslední z party je rolbař Dan Ruml, který byl dříve ošetřovatelem slonů v liberecké zoo. „Ta rolba vlastně jezdí sama, my tam jsme jenom, aby to nevypadalo. Ne, to si dělám legraci. Já se tady starám o technické zázemí, opravuji vleky a různě, co je potřeba. A odpoledne rolbuju,“ prozradil víc o své práci. Vzhledem k letošním podmínkám to vypadá, že vleky na Severáku budou jezdit možná až do konce března.

autoři: Jana Švecová , reČRoL
Spustit audio

Související