V Krkonoších vyřezávají borůvčí, snaží se tak zachránit horské květnaté louky
Pracovníci Krkonošského národního parku chtějí do zimy odstranit keře borůvek na přibližně čtyřech hektarech květnatých luk. Podle ochranářů je to jediná možnost, jak unikátní louky zachránit. Jinak by úplně zarostly borůvčím.
Budou v Krkonoších květnaté horské louky, nebo luční borůvky? To je dilema, které v posledních letech na řadě enkláv řeší odborníci na krkonošské louky. Borůvce, opadavému keříku patřícímu do jehličnatých a listnatých lesů, na vřesoviště a rašeliniště v Krkonoších, vyhovují půdy nevysychavé, kyselé a chudé na živiny.
Borůvčí na loukách je však důkazem postupné přeměny louky v původní les. Louky mající ještě naději na záchranu od porostů borůvky správci parku postupně osvobozují.
Borůvky jsou zdrojem potravy pro místní semenožravé ptáky, například pro tetřívka, ale smlsnou si na nich i jiná divoká zvířata. Pokud ale borůvka přebere nadvládu na louce, jde o alarmující znamení jejího blížícího se zániku.
Z vetřelce nepřítelem
Keříky borůvek se postupně vkrádají z okrajů lesa zejména tam, kde louky pozbyly pravidelnou péči. Borůvku, jako pionýra lesa, následně doplňují náletové dřeviny a pasekové byliny a louka se tak pozvolna mění v les.
Proto Správa KRNAP v rámci lučního managementu borůvčí na některých lokalitách vyřezává. Letos to plánují na přibližně 4 hektarech.
Čtěte také
Horské louky vznikaly dlouhodobě ve spojení s činností člověka. Po staletí byly louky pravidelně sečeny, paseny, hnojeny apod. Postupně docházelo k jejich rozšiřování, až vznikly drobné kompaktní, ale i rozsáhlé luční enklávy o několika desítkách hektarů. Na horských enklávách se pravidelně hospodařilo rok co rok po minimálně 450 let.
Díky ohromnému úsilí rodin hospodářů - budařů - vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Změny tradičních hospodářských rytmů urychlil konec druhé světové války, kdy hospodaření ustalo. Do té doby se borůvčí drželo zpravidla v lese, na loukách pro něj nebylo místo, seno bylo cennější.
Správa KRNAP se díky několika běžícím projektům na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších zachovalých loukách. Proto je na vybraných loukách borůvka vysekávána spolu se snahou obnovit hlavní zemědělské činnosti pro návrat tolik líbivé horské květnaté tváře.
Související
-
Český rozhlas Liberec zakládá novou tradici: Pojďte s námi na Královku!
Společně s hotelem Královka a Klubem českých turistů - liberecká oblast vás zveme na 1. ročník pochodu na Královku. Chceme vytvořit každoroční tradici, přidáte se?
-
Do Krkonoš teď jezdí spousta lidí, kteří nemají vztah k přírodě, konstatuje mluvčí parku
V krkonošském Národním parku je v 8 klidových území. A protože je o Krkonoše velký zájem, povíme si, o která území jde, čím jsou výjimečná a jak je návštěvníci poznají.
-
Při návštěvě Krkonoš dbejte na pravidla. Správci si svůj park hlídají
V Krkonoších přibývá turistů, kteří nerespektují pravidla, jak se mají na území národního parku chovat. V letní sezóně se na ně strážci parku zaměří.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
