V Krkonoších vyřezávají borůvčí, snaží se tak zachránit horské květnaté louky
Pracovníci Krkonošského národního parku chtějí do zimy odstranit keře borůvek na přibližně čtyřech hektarech květnatých luk. Podle ochranářů je to jediná možnost, jak unikátní louky zachránit. Jinak by úplně zarostly borůvčím.
Budou v Krkonoších květnaté horské louky, nebo luční borůvky? To je dilema, které v posledních letech na řadě enkláv řeší odborníci na krkonošské louky. Borůvce, opadavému keříku patřícímu do jehličnatých a listnatých lesů, na vřesoviště a rašeliniště v Krkonoších, vyhovují půdy nevysychavé, kyselé a chudé na živiny.
Borůvčí na loukách je však důkazem postupné přeměny louky v původní les. Louky mající ještě naději na záchranu od porostů borůvky správci parku postupně osvobozují.
Borůvky jsou zdrojem potravy pro místní semenožravé ptáky, například pro tetřívka, ale smlsnou si na nich i jiná divoká zvířata. Pokud ale borůvka přebere nadvládu na louce, jde o alarmující znamení jejího blížícího se zániku.
Z vetřelce nepřítelem
Keříky borůvek se postupně vkrádají z okrajů lesa zejména tam, kde louky pozbyly pravidelnou péči. Borůvku, jako pionýra lesa, následně doplňují náletové dřeviny a pasekové byliny a louka se tak pozvolna mění v les.
Proto Správa KRNAP v rámci lučního managementu borůvčí na některých lokalitách vyřezává. Letos to plánují na přibližně 4 hektarech.
Čtěte také
Horské louky vznikaly dlouhodobě ve spojení s činností člověka. Po staletí byly louky pravidelně sečeny, paseny, hnojeny apod. Postupně docházelo k jejich rozšiřování, až vznikly drobné kompaktní, ale i rozsáhlé luční enklávy o několika desítkách hektarů. Na horských enklávách se pravidelně hospodařilo rok co rok po minimálně 450 let.
Díky ohromnému úsilí rodin hospodářů - budařů - vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Změny tradičních hospodářských rytmů urychlil konec druhé světové války, kdy hospodaření ustalo. Do té doby se borůvčí drželo zpravidla v lese, na loukách pro něj nebylo místo, seno bylo cennější.
Správa KRNAP se díky několika běžícím projektům na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších zachovalých loukách. Proto je na vybraných loukách borůvka vysekávána spolu se snahou obnovit hlavní zemědělské činnosti pro návrat tolik líbivé horské květnaté tváře.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
