Schůzka u Sirek, kakao v mlíčňáku nebo pivo v Kotelně. Už nejdu do Ještědu

O tom, jak vznikala kniha fotografií dnes už neexistujícího fenoménu krajského města, přišel vyprávět její autor, fotograf Jiří Jiroutek.

Inspirací k vydání knihy bylo vlastně nepřímo bourání libereckého obchodního domu Ještěd v roce 2009. Publikaci se podařilo vydat k, jak autor sám říká „smutnému“, 10. výročí demolice, v roce 2019.

Do Liberce jsem přišel v roce 1985, v době, kdy tady všude byla absolutní šeď. A do toho tady stál oranžovo-rezavý Ještěd. Zářivý, blyštivý diamant. Jeden se blýskal na kopci, druhý zářil oranžovou barvou pod ním.

Jiří Jiroutek, fotograf

Ač libereckým ne-rodákem, oranžově obložená stavba architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka ho vždy přitahovala. Povoláním byl Jiří Jiroutek fotografem architektury, focení Ještědu ale nebyla „zakázka“, v jeho šuplíku tak časem vznikla pěkná hromádka fotografií. Doplnili je snímky ze státního okresního archivu, z muzea i od soukromých sběratelů a nejprve z nich byla výstava, později publikace Už nejdu do Ještědu. Do ní se mu povedlo shromáždit i archivní snímky, které dokreslují příběh vzniku, rozvoje, života i zániku obchodního domu, na který má snad každý Liberečan, a také ten, kdo někdy Liberec navštívil, své vzpomínky.

Fotograf Jiří Jiroutek přišel představit svou publikaci Už nejdu do Ještědu

Jak to na místě vypadalo před začátkem stavby obchodního domu Ještěd? Proč vlastně začal po čase chátrat? Proč byly boky pláště budovy „zrezavělé“? Kde se na předsádce knihy Už nejdu do Ještědu vzal autentický dobový balicí papír? Měl oranžový obchoďák v dolním centru Liberce ještě dostat šanci?
Poslechněte si rozhovor Ivety Kalátové s fotografem Jiřím Jiroutkem.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.