S přerušovaným půstem opatrně, říká výživová poradkyně. 16/8 tělu neprospěje, zkuste raději 12/12
Přerušovaný půst je poměrně módní způsob stravování pro lidi, kteří chtějí zhubnout, nebo si udržet linii. Běžně známou variantou je přerušovaný půst 16/8, kdy se 16 hodin drží půst a 8 hodin jí. Odborníci ale doporučují spíš 12 hodin jíst a 12 hodit se postit. Proč je druhá zmiňovaná varianta prospěšnější, vysvětlila v Dopoledni pod Ještědem nutriční terapeutka Irena Šedivá.
Čtěte také
Hodně snídat, v poledne obědvat s mírou a večeřet už jen opravdu málo, toto pravidlo slýcháme často. Jak říká nutriční poradkyně Irena Šedivá, která čerpá z výzkumu doktora Waltera Longa, profesora na univerzitě v Jižní Karolíně, snídaně je důležitá z poměrně komplexních důvodů, hlavně nás ale nastartuje na celý den.
„Pakliže vynecháme oběd a dáme si večeři, v pořádku. Pakliže si dáme oběd a uděláme hodně lehkou večeři, taky v pořádku. Ale takové to permanentní jedení a především hutná, těžká strava za celý den… Když si to spočítáte, je lepší si dát snídani a oběd, a večeři opravdu ‚odevzdat nepříteli‘,“ popsala.
Výhody a úskalí přerušovaného půstu
Poměrně módní je teď „polopůst“, tedy přerušovaný půst. „Podle posledních výzkumu se přerušované hladovění stále více doporučuje,“ potvrdila Irena Šedivá. „Jsou tam extrémy od ‚4 hodiny jím, 20 hodin nejím‘, po poměrně běžnou variantu 16/8, tedy 16 hodin půstu, 8 hodin jídla. To všeobecné doporučení, a znovu čerpám z výzkumů univerzity v Jižní Karolíně, je, aby to okno jedení nebylo delší než 12 hodin, ale pokud možno ani kratší,“ upřesnila.
„Když budete jíst 8 hodin, a 16 hodin budete hladovět, tak v řádu týdnů a možná i pár měsíců se vůbec nic nestane, ale tělo takto není stavěno a začne vytvářet určitá opatření, která z dlouhodobého hlediska, podle výzkumů, nemluví ve prospěch člověka,“ upozornila.
„A na druhou stranu, je tam velké ALE, (při přerušovaném půstu 12/12) těch 12 hodin jedení bychom neměli přesáhnout. Sáhněme si do svědomí, jestli, po celém dni, kdy ráno si dáme snídani v 6, nebo 7 hodin, je opravdu poslední jídlo v 6, nebo 7 hodin večer. A do toho se počítá vše, co zaměstná metabolismus, takže i pití…,“ dodala Irena Šedivá.
Ke správně volené stravě je samozřejmě vhodné přidat pravidelný pohyb. Kolik pohybu denně je potřeba ke zdraví? Co je to pescetariánství? Co všechno ovlivňuje délku zdravého dožití? A jak si správně „nastavit“ psychiku? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
S výživovou poradkyní Irenou Šedivou o stavebním materiálu pro zdravé tělo
Aby tělo i duše dobře fungovaly, je třeba o ně dobře pečovat. Kromě pohybu by lidé měli dbát na přísun vitamínů a minerálů. Jak se v nich vyznat, a kde je najdeme?
-
Obezita je rizikový faktor, navíc „univerzální“ dieta neexistuje, říká lékařka. Co a jak nastavit?
S jarem už tradičně přichází touha zbavit se kil, nabraných přes zimu. Na téma „věčných diet“ si Iveta Kalátová povídala s MUDr. Janou Všetičkovou.
-
Při nizkosacharidové dietě hubneme nejdřív vodu, tuky až po delší době, upozorňuje specialistka
Hostem Dopoledne pod ještědem byla nutriční terapeutka liberecké nemocnice Romana Šrýtrová a mimo jiné prozradila, proč bychom se neměli úplně vyhýbat sacharidům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
