Rozkopaný Liberec a složitá Fügnerka – divoká „džungle“ pro nevidomé

16. říjen 2017
Nevidomý Jiří Pikeš a jeho parťák. Vodicí pes, který mu značně pomáhá při orientaci a pohybu po městě

Omezení na průtahu městem, „rozkopaný“ Šalďák a řadu dalších uzavírek a dopravních omezení letos zažil a zažívá Liberec. Vzniklé situace dopadají nejen na motoristy a chodce, ale i – a to si zřejmě řada lidí ani neuvědomuje – na nevidomé a slabozraké. Ti se i za běžného provozu potýkají s řadou problémů, především se složitostí terminálu městské hromadné dopravy ve Fügnerově ulici.

„Uzavírky jsou nepříjemnou situací pro všechny a tím víc pro lidi, kteří špatně vidí. Musíte si svoji trasu dopředu víc plánovat. A složitá je i situace s nástupem do autobusů a dalších dopravních prostředků,“ říká téměř nevidomý Jiří Pikeš, předseda Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v Liberci, kterému při orientaci pomáhá vodicí pes.

Nevidomým chybějí orientační body

Cestování nevidomých po Liberci autobusy ztěžují nejenom objízdné trasy. Na terminálu MHD se jen velice komplikovaně dokáží zorientovat. „Nejsou zde žádné velké orientační body, které by vám nějak pomohly. K terminálu vede jen jeden oficiální přechod, tedy zebra, velké množství autobusů a málo záchytných bodů,“ vyjmenovává Pikeš. Ve zvukovém značení přechodů ve městě by nevidomí našli také možnosti zlepšení, ale víc je trápí špatné zvukové označení autobusů v zimním období.

Organizace Tyfloservis pomáhá slabozrakým a nevidomým lidem

Jiří Pikeš jezdí za prací do Prahy, a tak může srovnávat. Podle něj je v Praze všeobecně lepší přístup k nevidomým, protože jsou lidé více informovaní, jak jim pomoci. „Tím ale nechci říct, že by na tom Liberec byl nějak špatně. Jistou výhodou Liberce pak je menší hustota dopravy,“ dodává téměř nevidomý Jiří Pikeš, který by za Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých v Liberci chtěl poděkovat studentům Střední průmyslové školy textilní v Liberci za pomoc při organizování sbírky Bílá pastelka.