Poznat příběhy svých předků
Rodový strom může ukrývat dramatické události a rodinná tajemství. A chce je znát čím dál víc lidí. Našeho redaktora Davida Hamra zajímalo, jak takový rodokmen vzniká, ptal se genealoga Slavomíra Svobody.
Rodokmen je pro mnohé jen grafem zobrazujícím příbuzenské vztahy. Pod jednotlivými položkami rodového stromu se ale často ukrývají dramatické události a rodinná tajemství. Poznat příběhy svých předků tak chce čím dál tím víc lidí. Hledání v matrikách a úředních listinách je ale poměrně časově i odborně náročná činnost. Řada lidí proto využívá služby profesionálních badatelů, kteří jim sestaví rodokmen na klíč.
Práce na něm může zabrat několik měsíců. Bádání v historických pramenech nově mírně ztížila nedávno zavedená pravidla GDPR na ochranu osobních údajů, pokud jde o hledání záznamů o žijících osobách. Nijak ale neomezuje nahlížení do on-line matričních záznamů, které upravuje zákon o matrikách. Ten umožňuje i on-line nahlížení do knih narození, pokud jsou záznamy starší 100 let, knih manželství, starších 75 let a knih úmrtí starších 30 let.
Co všechno k vytvoření rodového stromu potřebujete a kde to získáte? Co vývoj rodů ovlivňuje? Jaké jsou náklady za vypracování rodokmenu? Můžeme si rodokmen sestavit sami? Poslechněte si rozhovor.
Související
-
Němci chtěli vést pod Ještědem tunel. Badatelé si dlouho mysleli, že jde o legendu
Plány nacistického Německa na přestavbu Liberce zahrnovaly i rozsáhlé dopravní stavby včetně napojení města na dálniční síť. Tomu měl pomoci i tunel pod Ještědem.
-
Půda domu v Liberci, určeného k demolici, skrývala poklad
Archeologové prozkoumali dům v liberecké Kristiánově ulici, který má ustoupit stavbě nového nemocničního pavilonu. Co tam objevili?
-
Liberec jako hlavní město Říšské župy Sudety. Nacistické představy o podobě města
Přestavěné stovky domů, široké bulváry a vysoké bloky budov. Takové plány měli Němci o budoucím hlavním městě Říšské župy Sudety, kterým se Liberec měl stát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
